Jak bojovat s odpadky? Lidé v nejzelenějším městě Švédska třídí podle sedmi barev

Městečko Eskilstuna, ležící hodinu a půl jízdy od Stockholmu, patří ve Švédsku mezi unikáty. Je nejzelenějším městem tohoto severského státu. Jeho obyvatelé ale chtějí, aby se stalo nejzelenějším městem planety. Ekologickými opatřeními, jako je třídění odpadu podle sedmi barev, se snaží bojovat s ekonomickými problémy, napsal britský The Guardian.

Eskilstuna (Švédsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Domečky nedaleko švédského města Eskilstuna | Zdroj: Profimedia

Ještě několik let zpět se Eskilstuna dlouhodobě potýkala s ekonomickou krizí. Místní se proto rozhodli vyřešit ekonomické problémy nestandardní cestou: recyklací a ekologizací, píše deník The Guardian.

Město se tak začalo proměňovat do současné podoby, kdy veřejná doprava i auta jezdí na biopaliva a elektřinu, domy jsou vytápěny ekologickými elektrárnami a k ohřevu vody slouží tepelná energie vyprodukovaná při výrobě elektřiny.

Obyvatelé třídí odpad do sedmi kategorií podle barev – zelená je pro jídlo, růžová pro textil, šedá pro kovy, žlutá pro papír, modrá pro novinový papír, oranžová pro plasty a černá pro zbytek odpadů.

Tím ovšem recyklační vlna v městě nekončí. Věci, které obyvatelé již nepotřebují nebo nechtějí, jsou odváženy do recyklačního obchodního domu ReTuna.

Obchodní dům uprostřed pole

Zakladatelka domu Anna Bergströmová se do Eskilstuny přistěhovala v roce 2012, v době zavádění prvních ekologických opatření. „Ze začátku tu můj obchod neměli rádi. Lidé z podobných měst jsou vůči změnám podezíraví,“ vysvětluje.

Obzvláště k tak radikální změně, jako je obchodní dům, ve kterém je nepotřebné nebo poškozené zboží obyvatel opraveno a prodáváno dál.

Dejte věcem druhou šanci, učí zákazníky ve švédské upcyclingové obchodní galerii

Číst článek

ReTuna se ale uchytila a město se může pyšnit tím, že žádný domácí odpad nekončí ve skládkách. „Systém recyklace je tu skvělý a navíc podporuje komunitu,“ říká Kevin Roxburh, původem Brit, který si kvůli brexitu vyřídil švédské občanství a v Eskilstuně žije pár týdnů.

V obchodním domě lze najít všechny typy zboží. Nábytek, dětské hračky, rostliny, oblečení… Obyvatelé jej pravidelně navštěvují, přestože se nachází ve skladišti uprostřed pole a cesta z města sem trvá 20 minut. Hned vedle skladiště jsou recyklační centra.

Turistická atrakce i inspirace 

„Denně přijde na sedm set lidí. Jezdí sem také turisté, zhruba 300 skupinek za rok,“ popisuje Bergströmová.

Mezi návštěvníky se nachází i studenti z různých zemí, hledající inspirace pro možné projekty. Například skupina výměnných indických studentů, jejichž výlet zorganizovala Sonia Khambeteová, Indka vyučující na univerzitě ve švédském Pune.

„V Indii máme velký problém s nakládáním s odpady. Viděla jsem toto místo na sociálních sítích a rozhodla jsem se přijet se studenty, aby se poučili,“ vysvětluje Khambeteová.

Recyklační a zelená vlna v podobě ReTuny pomáhá hlavně přistěhovalcům, kteří tvoří 10 procent obyvatel města. Yusuf al-Aboud ze Sýrie pracuje jako opravář v obchodu s nábytkem. „Doma jsme vyhazovali jen věci, které byly opravdu zničené a nepoužitelné,“ popisuje al-Aboud, co ho na práci v obchodě baví. „Vždycky mě bavilo vyrábět a tvořit.“

Konec sáčků, brček i příborů. Egyptská Hurghada se stává městem bez jednorázových plastů

Číst článek

Obchodní dům v současnosti vlastní město. Aby mohl být v roce 2012 otevřen, investovala do něj obecní rada 19,5 milionu švédských korun (v přepočtu zhruba 46 milionů českých korun). Do loňska fungoval za finanční podpory města, letos poprvé bez ní.

„Abychom přežili bez podpory, musíme zvýšit příjmy. Potřebujeme najmout nové lidi, jelikož naši pracovníci jsou tu sedm dní v týdnu. V současnosti je ale nemáme z čeho zaplatit,“ přiznává Bergströmová.

Ekonomické problémy zůstávají

Přestože jsou obyvatelé Eskilstuny na své město hrdí, ekologizační plány pomohly vytvořit jen na padesát nových pracovních míst. Stále tak zůstává na 15 tisíc lidí bez práce. Možná i tato skutečnost je důvodem, proč podobná ekonomická opatření neučinila další švédská města.

„Projekt vyžaduje velký prostor, na kterém se bude moci operovat,“ popisuje Kristina Birathová, obecní ředitelka pro elektřinu. Dodala také, že k uskutečnění většího zeleného projektu jsou potřeba hlavně politici se zelenou vizí.

Švédsko je přitom jednou ze zemí, jež v současnosti pociťují návrat krajně pravicových politiků a stran. Například Jimmie Åkesson, předseda strany Švédských demokratů, která loni získala ve volbách 17 procent hlasů, prohlásil, že protest šestnáctileté aktivistky Grety Thunbergové proti klimatické krizi je „zinscenovaná propagační kampaň“.

I tak ale Bergströmová věří, že další švédská města budou příklad Eskilstuny následovat. „Když se nám to podařilo tady, podaří se to kdekoli. Kde je odpad, tam je příležitost.“

mpr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme