Musíme hledat talenty z celého světa. V internacionalizaci nesmíme selhat, říká rektor Miller

Mezi pětistovkou nejlepších univerzit světa v žebříčku QS World University Rankings jsou také tři české vysoké školy – Univerzita Karlova, VŠCHT a ČVUT. Nový rektor Anglo-American University v Praze Jaroslav Miller ale upozorňuje, že české vysoké školy v žebříčcích v lepším případě stagnují: „Jsem přesvědčen, že Česko má potenciál na to, aby mělo čtyři, možná pět univerzit v první pětistovce. A nejméně jednu v první stovce.“

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Do značné míry je to otázka peněz – ano, je to klišé, ale zároveň je to pravda,“ zdůrazňuje Jaroslav Miller pro Český rozhlas Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Miller rovněž kritizuje stávající zákon o vysokých školách, který označuje za zastaralý. Konkrétně by se prý měly posílit pravomoci správních rad univerzit, které ve světě mají zpravidla daleko větší vliv na řízení a strategie, které uplatňuje vedení v čele s rektorem.

„To u nás není. Hlavní ohnisko moci zůstává na fakultách a na univerzitních a fakultních senátech. Pravomoci jsou roztříštěné, decentralizované a takto nelze strategicky řídit žádnou univerzitu,“ podotýká bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci.

Vedení univerzit by také mělo mít větší vliv na výběr profesorů a docentů na klíčových pracovištích.

„Je zde obrovský rozpor. Vysokoškolský zákon jasně říká, že rektor je osoba zodpovědná za celou univerzitu a strategické řízení, ale jak chcete strategicky řídit univerzitu, když nemáte vliv na výběr klíčových lidí. To je protimluv, který je třeba vyřešit,“ dodává.

Talent z celého světa

Pokud jde o programy politických stran před nadcházejícími parlamentními volbami, Miller v nich postrádá silnější akcent na fakt, že podoba školství a výuky rozhodne o budoucí prosperitě Česka.

Univerzita Palackého loni akreditovala první on-line studijní program. Podle jejího někdejšího rektora jde o zcela legitimní způsob výuky a upozorňuje na to, že do budoucna bude daleko větší roli hrát celoživotní vzdělávání.

Vysokoškoláci se vrátí do poslucháren. Ministerstvo zdravotnictví s omezením prezenční výuky nepočítá

Číst článek

„Doba, kdy lidé nastoupili do jedné fabriky a byli v ní až do důchodu, je dávno pryč. Lidé, kteří dnes nastupují na trh práce, budou měnit zaměstnání desetkrát dvacetkrát za život. Budou se muset neustále rekvalifikovat, a protože nebudou mít čas, tak právě on-line technologie budou hrát naprosto rozhodující roli,“ předpovídá Miller.

Kromě změny vysokoškolské legislativy je v Česku také třeba pracovat na větší internacionalizaci a otevřenosti českého školství vůči studentům ze zahraničí. Právě to je vedle hodnocení úrovně vědy a reputace jedním z kritérií pro umístění v žebříčcích.

„Pokud univerzita hledá talenty jen v národním kontextu, tak je omezena. Nabízí se paralela s fotbalem – kluby, které spoléhají pouze na své odchovance, jsou většinou méně úspěšné než ty, které hledají posily v celém světě. Abychom byli konkurenceschopní, musíme cíleně vyhledávat motivované talenty – vědce i studenty – z celého světa. Internacionalizace je věc, v níž nesmíme selhat,“ zdůrazňuje Miller.

Jak by měla budoucí vláda podpořit univerzitní sektor po obtížném koronavirovém období? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Martina Mašková, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme