‚Bude se nám trochu stýskat a je to tak v pořádku.‘ Před letním táborem mají obavy rodiče i děti

Léto je mimo jiné i časem odloučení dětí od rodičů, obdobím táborů a odjezdů z domova na delší čas. „Je dobře, když si dítě ověří, že i jinde než doma se může mít fajn. Pokud ale už dopředu avizuje, že jet nechce a že ví, že to nezvládne, nenuťte ho,“ radí psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Aby se dítě odloučení nebálo, je třeba ho trénovat postupně. A sami rodiče by z toho neměli mít strach.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti a dobrodružství

Děti a dobrodružství | Foto: cottonbro | Zdroj: Pexels | Licence Pexels,©

Právě na to ale někdy rodiče zapomínají, tvrdí Kulhánek v pořadu Houpačky Radia Wave: „Sice říkají, jak to bude super, jak se tam dítěti bude líbit, ale přitom sami prožívají úzkost a mají strach. Dítě tohle vyčmuchá a přijme. Jakmile je vyděšený rodič, je to velmi znejišťující i pro dítě.“

Přehrát

00:00 / 00:00

První odchod rodičů do kina, nástup do školy, první letní tábor. „Dávkujte to a dodržujte sliby,“ říká Jan Kulhánek. Poslechněte si rozhovor s ním v Houpačkách

Před odjezdem na prázdniny by se proto měli uklidnit v první řadě rodiče, doporučuje psycholog. „Jejich úkolem je poradit si s vlastní úzkostí. Měli by se ujistit, uklidnit, že to, co se bude dít, je úplně v pořádku. Že se nám bude stýskat, je normální.“

„Děti, které jsou citlivě vystavovány separaci, si na ni zvyknou. Opakovaně si ověří, že pro ně není ohrožující, a jejich počáteční strach ustoupí,“ vysvětluje Kulhánek.

Vysvědčení se blíží a tlak na zlepšení známek roste. Pozor na strach ze selhání, varuje děti psycholožka

Číst článek

Dobré je proto, když dítě ještě před prvním táborem hlídá někdo jiný, třeba babička. Anebo když už dítě chodí do školky nebo má zkušenost s příměstskými tábory. „Několikatýdenní tábor by neměl být první zážitek odjezdu z domova. Poprvé je to prostě moc,“ říká psychoterapeut a pokračuje:

„Neříkejte dětem ‚už jsi velký kluk, to zvládneš, tví spolužáci už to zvládají‘. Když dítě odjede, ale pak se sesype, pláče a musíme si pro něj dojet, to jsou špatné zkušenosti pro všechny. Pokud dítě jasně říká, že jet nechce, že má strach, tak bychom ho tam neměli posílat.“

Rodiče by se totiž měli řídit tím, jaké jejich dítě opravdu je, ne jaké mají sami představy.

„Špatně také je, když rodiče mají svého internetového guru, čtou si články o tom, jak to má správně být, a bez zdravého rozumu nebo ověření, jestli to sedí na jejich dítě, se toho drží,“ popisuje.

Zásadní je podle Kulhánka dodržovat to, co se dohodlo. „Na nesplněné sliby rodičů vzpomínají v mé ordinaci i už dospělí klienti. Slibme si s dětmi reálné a pak to dodržme, třeba konkrétní čas návratu. Neusnadňujme si odchod nerealistickými plány. Pokud řekneme, že se vrátíme za hodinu, a trvá nám to ve skutečnosti tři, jsou děti vystaveny silnému znejistění,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Houpačky.

Michaela Sladká, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme