Romským dětem je často chybně diagnostikováno lehké mentální postižení, upozorňuje ombudsman

Situace ve vzdělávání Romů se podle veřejného ochránce práv za poslední tři roky příliš nezlepšila. Romským dětem je podle něj často chybně diagnostikováno lehké mentální postižení. Výsledky tříletého monitoringu ukázaly, že děti Romů odchází z pedagogicko-psychologických poraden s touto diagnózou desetkrát častěji než jejich ostatní spolužáci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti tráví svůj volný čas například na hřišti. Pomáhají ale i rodičům s prací

Řešením by podle něj mohla být kvalitnější předškolní příprava (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Základní školy v Česku navštěvuje průměrně 3,5 procenta romských dětí. Více než čtvrtina z nich, konkrétně 26,2 procenta, se ale vzdělává podle pravidel pro děti s lehkým mentálním postižením. Jde o takzvaná pravidla se sníženými nároky.

Takový nepoměr podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka vzbuzuje otázky, zda je v Česku zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání a jeho poskytování.

‚Rasová justice u nás neexistuje.‘ Ministr spravedlnosti Blažek se setkal se zástupci Romů

Číst článek

Ombudsman na webu připomíná, že už loni upozornil, že pedagogicko-psychologické poradny kvůli zastaralé diagnostice uvádí diagnózu lehkého mentálního poškození i u dětí, které jsou jen sociálně znevýhodněné. Ty pak zbytečně končí ve speciálních třídách.

„Projevy komplikovaného sociálního zázemí romských dětí tak mohou psychologové a speciální pedagogové mylně interpretovat jako mentální postižení. To má zásadní vliv nejen na vzdělávání těchto dětí, ale především na jejich budoucí pracovní uplatnění a další život,“ upozorňuje ombudsman.

Situaci by mohlo podle něj zlepšit využívání vhodnějších diagnostických nástrojů, které dokážou možné sociální znevýhodnění lépe odhalit. „Jde například o testy, které se zaměřují na zmapování poznávacích procesů dítěte nebo sledují vývoj jeho schopností v čase, než aby výsledky srovnávaly s předem danou škálou hodnocení,“ vysvětluje mluvčí veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

Předškolní vzdělávání

Podle předsedy Československé romské unie Karla Kariky ale není problém v diagnostice. Děje se to podle něj spíš kvůli neochotě základních škol vůči těmto žákům. „Někdy i ze strany romských rodičů dětí, kteří si myslí, že praktická škola je pro jejich děti jedinou možností,“ řekl Českému rozhlasu.

Považujeme Romy za občany druhé kategorie, projevila se jejich frustrace, hodnotí situaci Fuková

Číst článek

Řešením by podle něj mohla být kvalitnější předškolní příprava, intenzivnější zapojení asistentů nebo také osvěta v romských rodinách. Na zanedbávání předškolního vzdělávání romských dětí v mateřinkách upozorňuje také ombudsman.

„Právě v mateřských školách se mohou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí včas naučit dovednosti potřebné pro vstup na základní školu. Podíl Romů v nepovinných ročnících mateřských škol je ale stále nízký a v povinných ročnících dokonce klesá,“ uvádí ombudsman v tiskové zprávě.

Naopak jako úspěch Křeček označil rozsáhlou studii, díky které se podařilo zjistit hlavní důvody, proč rodiče romských dětí své potomky do předškolních zařízení neposílají:

„Dospělí často sami školku nenavštěvovali, a nemají proto představu, jak školky běžně fungují. Někteří zase například nevědí, že do mateřských škol můžou chodit i děti nezaměstnaných rodičů. Kromě nedostatku předškolních zařízení v blízkosti bydliště hraje v neposlední řadě roli také jejich nedostatečná kapacita,“ uvádí se ve zprávě.

Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme