Do ruské armády rukují i domorodci ze Sibiře. ‚Je to i důsledek naší socioekonomické situace,‘ říkají
Ruská vojenské agrese podle Kyjeva způsobila Ukrajině škody na životním prostředí v hodnotě přibližně 800 miliard korun. Volodymyr Zelenskyj mimo jiné žádá, aby Moskva zaplatila i za škody, které válkou páchá na světovém klimatu. Ale funguje to i obráceně – válka sice ničí přírodu, ale zničená příroda také naopak pomáhá konflikt na Ukrajině pohánět. Do ruské armády rukují i členové řady domorodých kmenů, které přicházejí o tradiční formy obživy.
Vjačeslava Šadrina potkávám na konferenci o přírodní rozmanitosti v Montrealu. Přijel sem coby předseda rady starších domorodého kmene Jukaghirů ze sibiřského Dálného východu. Z jeho oblasti je to sice sem do Kanady blíž než do Moskvy nebo Kyjeva, přesto část jeho národa bojuje za Rusko ve válce na Ukrajině.
„Říkáme stop mobilizaci Rusů z domorodých národů! Jenže zároveň platí, že většina lidí z mého národa, kteří odešli do armády, jsou dobrovolníci. Má to dvě příčiny – jednak máme teď informace jen z oficiálních zdrojů a já vidím, jak to úplně mění myšlení našich lidí. Ale je to i důsledek naší socioekonomické situace. Všechno je propojené, příroda na našem území degraduje, přicházíme o tradiční způsob obživy. A narukovat do armády je možnost, jak vydělat peníze,“ vysvětluje.
Šadrin vypráví, že členové jeho malého národa, ke kterému se hlásí 1600 lidí žijících hlavně na břehu řeky Kolymy, byli tradičně pasáky sobů, rybáři a obecně lovci. V tak izolovaném regionu jde v podstatě o jediné zdroje obživy, které ale čím dál víc znemožňuje změna klimatu a úpadek přírody.
Sibiř častěji hoří, dosud trvale zmrzlá půda taje, to způsobuje záplavy nebo vyhladovění zvěře. A do toho teď přichází válka, do které Moskva ráda posílá příslušníky domorodých národů z odlehlých oblastí.
Dopad sankcí
„Ruští domorodci jsou dvojitými oběťmi toho, co se teď děje. Každá změna přírodních podmínek má velký vliv na naše životy. A teď jsme ještě vtahováni do těch geopolitických záležitostí,“ pokračuje Šadrin.
Rusko možná zaplatí reparace Ukrajině, aniž by se na to Moskvy někdo ptal. Vzniká plán, jak využít sankce
Číst článek
„K tomu na nás víc než na lidi v Moskvě dopadají sankce. A blokovaná je i naše snaha vyjednávat o našich podmínkách a podílet se na občanské společnosti. Je to velmi smutné. Každá válka je tragédie pro lidi, zemi i přírodu,“ říká pro Český rozhlas Vjačeslav Šadrin.
I když jeho národ ze severovýchodního Ruska žije velmi daleko od ruské války na Ukrajině, její dopady jsou podle Šadrina právě v jeho regionu silnější než třeba v Moskvě, protože lidé v odlehlých oblastech jsou chudí a závislí na svých řemeslech, která ale kromě zhoršených přírodních podmínek omezují také současné protiruské sankce.
„Jedním z tradičních zaměstnání našich lidí je lovectví a obchod se sobolími kožešinami. Veškerý odbyt sobolích kožešin na západní trhy je teď ale zastavený a výkupní ceny velmi poklesly. Neustále přemýšlím o tom, jak svým lovcům pomoct, protože nemají žádnou možnost, jak se zachránit. To je jeden příklad, jeden z důsledků téhle války,“ popisuje Vjačeslav Šadrin, předák sibiřských Jukaghirů.
