Sběr víček? Lepší je recyklovat a přispívat přímo potřebným, tvrdí české organizace

Sbírání plastových víček od PET lahví na dobré účely se nemusí nutně vyplatit. Víčka jsou kvalitní surovinou a je vhodné je spíš recyklovat. Náklady na sběr jsou totiž často vyšší než částka, která se vybere. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus o tom mluvily Kristýna Šmejkalová, spoluzakladatelka občanského sdružení Splněné dětské přání, a Romana Kačírková z hnutí Duha.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plastová víčka (ilustrační foto) | Foto: Simona Bartošová

Víčka se často sbírají pro charitativní účely. Na internetu můžeme snadno najít články o tom, že výkup víček pomůže třeba nemocným dětem, nebo že se za peníze získané z výkupu víček koupí zdravotnické pomůcky.

Jenže realita je taková, že náklady na sběr víček jsou často vyšší než částka, která se díky nim vybere. Občanské sdružení Splněné dětské přání se snažilo pomoci konkrétní dívce s handicapem, za vybrané peníze za sběr víček jí chtělo zajistit peníze na léčbu, jenže to nedopadlo.

  • PřehrátDnešní Plus

    Má smysl sbírat víčka od PET lahví na dobročinné účely? Diskutuje spoluzakladatelka občanského sdružení Splněné dětské přání Kristýna Šmejkalová a Romana Kačírková z Hnutí DUHA.

„Aby se vůbec mohla uskutečnit léčba, bylo zapotřebí vybrat 7 tun, což je jeden kamion víček. My jsme za jeden rok zvládli vybrat 1,5 tuny. Na takové množství si pro představu musíte pronajmout sklad, abyste byli schopni vše posbírat,“ popsala Šmejkalová.

Přispět něčím zadarmo

Původním předpokladem bylo, že lidé jsou ochotní přispět něčím, co mají zadarmo. Alespoň tak o tom mluvila Romana Kačírková z hnutí Duha.

Podle ní je sbírání víček špatné i z ekologického pohledu, protože ona sama se setkala s tím, že si lidé kupovali v obchodech lahve jen kvůli víčkům.

„Lidé by se neměli motivovat k tomu, aby sbírali plasty, plastové odpady. Už vůbec by to nemělo být tak, aby kvůli nějaké takové sbírce šli do obchodu a kupovali plastové flašky navíc,“ řekla pro Plus Kačírková.

Pokud podle ní vezmeme v úvahu, že cena lahve s vodou je od 12 do 20 korun a jeden kilogram víček se vykupuje za asi 7 až 11 korun, tak se vyplatí spíš poslat rovnou peníze.

Největší paradox

I přesto se ale výzvy na sběr víček stále objevují. Podle Šmejkalové je to jednoduchý způsob, jakým si lidé představují, že budou pomáhat.

„Je to sice hezký způsob, jak učit dítě, aby se zapojilo do společnosti a touto formou pomáhalo. Největší paradox ale je, že výsledná pomoc není taková, jakou si lidé představují. Myslím, že v tomto ohledu je zapotřebí udělat velkou osvětu,“ dodala ve vysílání Šmejkalová.

Nejlepší je podle ní poslat jakoukoli finanční částku přímo na transparentní účet rodiny, která pomoc potřebuje, nebo jít přes nějaké občanské sdružení či organizaci.

Podle Romany Kačírkové je přežitek i sběr papíru. Lidé by podle ní neměli soutěžit v tom, kdo vyprodukuje větší množství odpadu.

Tereza Chlubná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme