‚Jenom dvě stě, na víc nemám.‘ Mirek žil deset let na ulici, teď přispěl těm, kterým tornádo vzalo domov
Deset let žil na ulici bez střechy nad hlavou. Loni díky brněnskému sociálnímu projektu Housing First dostal do nájmu městský byt. Žije z podpory s labradorem Shrekem. Je mu 55 a jmenuje se Mirek. A když před týdnem viděl záběry, jak tornádo na jižní Moravě poničilo stovky domů, rozhodl se, že lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou, aspoň trochu pomůže. Ten pocit totiž příliš dobře zná.
„Vstávám o páté. A kolem pěti jsem si pustil tuším ČT24, a tam to bylo. Záběry odevšud se střídaly a mně vyhrkly slzy a bylo to,“ vzpomíná Mirek, který sedí na lavičce na náměstí Míru v Brně.
Pravidelně se tam potkává s kamarádem Pavlem. Venčí černého tříletého labradora, který už má pod keřem vedle lavičky své vyležené místečko. Před pár dny tu pětapadesátiletý muž potkal místního kaplana a taky ředitele křesťanského rádia Proglas Martina Holíka.
„Mám tady nějaký peníze pro lidi, co jsou na tom teď hůř, než já,“ řekl tehdy faráři.
„A protože mi předtím pomáhali úplně všichni, tak jsem to udělal. Dal jsem ale jenom dvě stě. Není to žádná darda, ale na víc nemám,“ přibližuje Mirek.
Kostel v Hruškách
Martin Holík si vybavuje setkání o něco detailněji. Šel zrovna přes náměstí z obchodu na faru kostela svatého Augustina, když se k němu začal přibližovat. Kněz říká, že Mirek často o nic nežádá.
„A když jsem se na něho díval, tak to nebyl takový ten klasický postoj – nemáte jídlo, dáte mi dvacku? Tak jsem se zastavil a on mi začal krátce říkat svůj příběh, že byl roky bez střechy nad hlavou a teď ji od sociálky dostal, a velmi rozpačitě mi podával v ruce dvě stokoruny. Ať je pošlu těm, kteří teď tu střechu nemají,“ líčí.
„Mě to okamžitě dojalo,“ popisuje Holík, který se chvíli snažil Mirkovi domluvit, jestli nechce darovat jen stokorunový příspěvek. Ale ten si trval na svém.
„Tak jsem říkal, že to pošlu přes charitu a ještě jsem tam něco přihodil. Bylo to velmi neokázalé, celá ta věc trvala asi dvacet vteřin. Já jsem to pak napsal na twitter a stovky lidí tam klikly, že se jim to líbí,“ vypráví Holík.
Dojatý je i Mirek. „Jsem v pasti z toho, co těm lidem je. Vždyť já jsem dostal sociální byt a oni nemají ani střechu nad hlavou. A já vím, co to je,“ mrzí ho. Má prý ale radost, že peníze by mohly zamířit jak obyvatelům, tak na poničený kostel v Hruškách.
„U kostela upadla zvonice a to jsem teda říkal, že to ne, že něco malého udělat musím,“ vypráví.
Před pár lety, když byl ještě na ulici, požádal dva Moraváky o peníze. Ti mu ale dali domácí slivovici a láhev vína. „A tak mi to docvaklo, když jsem to viděl v televizi. Ten kostel, kluci z Hrušek, vzpomněl jsem si na to, tak aspoň něco jsem musel udělat.“
Pětapadesátiletý muž teď bydlí díky sociálnímu projektu Housing First. Do obecního bytu se zvýhodněným nájmem se dostal loni na podzim a bude žádat o prodloužení nájemní smlouvy. Je vděčný každému, kdo mu dřív pomáhal, a rád by jim to vrátil zpět.
