Evropská národnost budí při sčítání lidu vášně. ‚Pro každého je to individuální,‘ zní ze statistického úřadu
Národnost nikoli česká, moravská nebo třeba romská, ale evropská. Tak se cítí část obyvatel při letošním sčítání lidu. Vyjadřují tím například sounáležitost se sousedy z blízkých zemí. Argumentují tím, že hranice nás už od nich běžně neoddělují a kulturu prý máme oproti jiným částem světa téměř stejnou. Uvádění evropské národnosti do sčítacího formuláře vyvolalo také vlnu kritiky. Pro někoho je ale evropská identita dokonce silnější než ta česká.
„Pro mě je to vyjádření toho, že když člověk cestuje, tak zjistí, že ty rozdíly mimo Evropu jsou daleko markantnější,“ vysvětlil univerzitní zaměstnanec Tomáš Bederka, proč se při sčítání lidu přihlásil k evropské národnosti.
„Člověk má mnohovrstevnatou identitu a pro mě ta evropská identita je důležitější než ta česká,“ dodal.
Z politiků se k evropské národnosti přihlásil například europoslanec Mikuláš Peksa z Pirátů „Já si myslím, že je to vyjádření nějaké sounáležitosti v rámci celé Evropy. Myslím, že je to něco podobného, jako když Němci uvádí do sčítání lidu, že jsou zároveň Sasové a zároveň Němci. Tak i my můžeme uvádět, že jsme zároveň Češi a zároveň Evropané,“ řekl Radiožurnálu europoslanec.
Existuje evropská národnost?
Naopak jeho kolega Jan Zahradil z ODS dává najevo, že volbu evropské národnosti považuje spíš za směšnou. „Myslím, že jde o výraz jakéhosi intelektuálního snobismu určité části lidí, kteří se domnívají, že když si tam napíšou evropská národnost, tak je to cosi lepšího, že budou vypadat jako ta progresivní část společnosti, nějaký předvoj a že to bude působit dobře, že se jako zbavili nacionalismu 19. století,“ uvedl.
V Česku už se podle statistického úřadu sečetlo téměř dva miliony lidí. Problémy systém nehlásí
Číst článek
Někteří lidé na sociálních sítích píšou, že žádná evropská národnost neexistuje, jednoduše proto, že Evropa není národ. Jiní naopak vyjmenovávají své předky z nejrůznějších koutů kontinentu a k evropské národnosti se hlásí.
Zastánci evropské nebo jiné ne zcela tradiční národnosti se odvolávají na Listinu základních práv a svobod. Podle ní má každý právo o své národnosti svobodně rozhodovat. V tom se národnost liší od občanství, o jeho změně si člověk sám rozhodnout nemůže.
Občanství vyjadřuje právní vztah mezi státem a konkrétním člověkem, bez ohledu na jeho národnost. Českými občany tak jsou i lidé, kteří se hlásí například k moravské, romské nebo vietnamské národnosti.
„Já jsem vyplnil obě kolonky. Jako první jsem dal národnost česká, jako druhou národnost evropská,“ řekl politický analytik Karel Höfer a vysvětlil, že pro něj jde o pocit, ale zároveň i o politickou a kulturní deklaraci. Přihlašuje se tím k hodnotám, jako jsou svoboda nebo demokracie.
‚Sečten jako Evropan‘
Jak velkou svobodu má tedy člověk při vyplňování formuláře u kolonky národnost? Jak s údaji naloží Český statistický úřad, objasňuje jeho mluvčí Jolana Voldánová. „Je to relevantní odpověď, ano. Jestli se někdo cítí jako Evropan, tak bude sečten jako Evropan. Ta národnost je prostě pro každého z nás nějaký individuální údaj, pocit, přesvědčení,“ řekla pro Radiožurnál.
Voldánová také upozornila, že určení národnosti není závislé ani na jazyku, kterým daný člověk mluví.
Někteří Češi už evropskou nebo třeba i pražskou národnost uvedli v minulém sčítání před deseti lety. Bylo jich ale příliš málo na to, aby se jejich názor odrazil ve zveřejněné statistice.
