Každý rok spáchá v Česku sebevraždu kolem 40 dětí. Pomoci by měla nová výuka na základních školách

Postoj k vlastnímu tělu, mezilidské vztahy nebo duševní zdraví. O tom všem by se brzy mohly učit děti na druhém stupni základních škol. Počítá s tím plán Národního ústavu duševního zdraví, ministerstva školství i zdravotnictví. Mimo jiné má tento program předcházet sebevražedným pokusům u dětí. Každý rok tímto způsobem totiž zemře kolem čtyřiceti mladistvých a tragickou bilanci se dlouhodobě nedaří snižovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Za posledních 5 let spáchalo v Česku sebevraždu více než 150 dětí. (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay

„Člověk pociťuje jinakost a ta jinakost vám zapříčiňuje různé problémy, nějakým způsobem vybočujete a ta dětská společnost se s tím nějak vypořádává. Není to úplně jednoduché,“ popisuje Radiožurnálu vlastní zkušenosti paní Dana, která trpí psychotickým onemocněním, kdy člověk ztrácí kontakt s realitou a nedokáže rozlišit, co je a není skutečné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Janetty Roubkové

Typickým onemocněním tohoto typu je schizofrenie. Protože se ale rozvine až v dospělosti, je těžké ji u dětí zjistit.

„Zranitelnost související s nízkým věkem a ustavováním identity a s citlivostí na zpětnou vazbu ze sociálního okolí, činí tu samotnou diagnostiku a rozpoznávání složitější. Většinou se objeví nějaké symptomy a trvá nějakou dobu, než se diagnostika ustálí, zvlášť pokud jde o závažné duševní onemocnění – bipolární poruchu, onemocnění psychotického okruhu a podobně,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.

Nejčastější problém je úzkost

Mezi nejčastější duševní poruchy u dětí patří úzkosti, které se snadno mohou vyvinout až v deprese. Ty můžou mít bez odborné pomoci fatální následky, děti se mohou pokusit o sebevraždu. „To odhadnutí míry nebo závažnosti je velmi složité i pro profesionála, tím spíš pro běžnou populaci,“ říká dětský psychiatr Ivo Paclt.

Děti ztrácejí schopnost komunikovat s okolím naživo. Příčinou je nadužívání moderních technologií

Číst článek

V Česku si za posledních pět let sáhlo na život víc než 150 dětí a tragická čísla se nedaří snižovat. Zlepšit by to mohl program, který připravuje Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s ministerstvem školství a resortem zdravotnictví.

„Chceme cílit na větší osvětu, ukázat, že děti také mohou trpět duševními onemocněními. Ony samy si to ani nemusí uvědomovat,“ vysvětluje pro Radiožurnál ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Program je podle jeho slov ještě v začátcích, ale zahájen by měl být již příští rok.

Půjde o psychosociální výchovu, která by se měla stát součástí učiva základních škol. Zaměřovat se bude „na uvědomění, na znalosti o tom, že mám nějaký vnitřní svět, psychiku, emoce a že to nějakým způsobem pracuje. Že potřebuji dostat nějaké schopnosti a s tím, co se mi děje, nakládat – to znamená osvojit si nějaké relaxační techniky, vědět, jak pracovat s frustrací, těžkými emocemi,“ říká Petr Winkler.

Způsob výuky je na učitelích

Předmět by se měl na školách učit jednou týdně po dobu půl roku. Jakým způsobem ho školy uchopí, bude na nich.

„Jak by mohl být program prakticky vyučován, bude záležet na jednotlivých školách a jejich pedagozích, pokud ho zvolí jako cestu, kterou budou naplňovat například cíle osobnostní a sociální výchovy, klíčové kompetence či jiné cíle základního vzdělávání. Prozatím je program koncipován pro 2. stupeň základních škol, konkrétně páté a šesté třídy,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Jde totiž o nejkritičtější období, kdy vzniká asi čtvrtina duševních poruch. A s tím souvisí i to, že drtivá většina mladých, kteří se o život připraví dobrovolně, je ve věku 15 až 19 let.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme