Sebevražd během pandemie ubylo. ‚Vyhráno ale není,‘ míní šéf Národního ústavu duševního zdraví

Petr Winkler se před prázdninami stal novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Počet duševních chorob v populaci se podle něj nedá jen tak porovnat, a to ani v rámci jednotlivých zemí. „Nejde to tak úplně říci pro všechna duševní onemocnění dohromady, protože je to velmi široká skupina nemocí. Když se podíváme na závislosti, tak nejhorší je střední, východní Evropa a Česká republika tam figuruje na vysokých příčkách,“ vysvětluje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Když se pak podíváte na příčky neurodegenerativní onemocnění a s tím související demenci, tak tam jsou na tom nejhůř státy, které mají nejvyšší průměrný věk obyvatelstva, protože to jsou nemoci související se stářím. A u sebevražd – tam jsou státy, které mají nejméně rozvinutou psychiatrickou péči,“ říká Winkler Českému rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Proti jiným měly Maďarsko nebo baltské státy docela vysoké procento sebevražd, což se ale také mění v čase.

„Například u Maďarska se míra sebevražednosti pohybovala někde kolem 50 na 100 tisíc obyvatel. Poté, co se jim zvýšila dostupnost psychiatrické péče, tak klesla na 24, 25 případů, možná ještě níž, ale tak o polovinu méně,“ popisuje. Pro srovnání – v Česku je 13 sebevražd na 100 tisíc obyvatel.

Sebevraždy za pandemie?

V čase pandemie lékaři varovali před nárůstem depresí a dalších duševních poruch a také před možným nárůstem sebevražd.

„Podle dat, která máme k dispozici, to vypadá, že k nárůstu dokonaných sebevražd nedošlo,“ upřesňuje Winkler s tím, že „je jich ještě o něco méně než v předchozích letech“.

Zároveň dodává, že ještě nenastal čas jásat. 

„Úplně jednoduché vysvětlení tady není a také není na místě teď jásat. Jsou to věci, které se za prvé mohou projevit v jiných údajích a za druhé s větším časovým odstupem. Myslím, že vyhráno ještě nemáme.“

Počet dětí, které trpí depresemi nebo úzkostmi, vzrostl během pandemie desetinásobně

Číst článek

Za „jiné údaje“ totiž považuje úmrtí pro nezjištěné příčiny, sebepoškozování a samostatnou kapitolou jsou pak dětští pacienti. „Z celkového počtu úmrtí, která byla lékařem prohlášena za sebevraždu a následně vstoupila do statistik Českého statistického úřadu, tak tam k nárůstu nedošlo. Ale musíme se na to podívat daleko komplexněji,“ upřesňuje Petr Winkler.

„Když se pak podíváte na dokonané sebevraždy, tak je jich zhruba pětkrát víc mužských než ženských. Ale u pokusů o sebevraždu je jich víc ženských než mužských. To znamená, že sebevražednost jako téma se určitě netýká víc mužů než žen. To, že muži často volí způsoby, které vedou k letálnímu (smrtelnému) pokusu, to je jiná věc,“ uzavírá.

Celý rozhovor Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus.

Barbora Tachecí, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme