Nejdřív ho zakázali nacisté, pak dvakrát komunisté. Český skauting slaví 30 let svobodného fungování

Tisíce skautů a junáků se 2. prosince 1989 sešly v centru Prahy, aby obnovili svobodné fungování svého hnutí. V minulém století přečkal skauting celkem tři zákazy – nejprve za protektorátu, podruhé v letech 1950 až 1968, a do třetice nesměli skauti fungovat v období od roku 1970 do roku 1989. Totalitní vlády vnímaly hnutí jako ryze nestranické a nevyhovující. V pondělí si toto výročí připomínají novým filmem, který bude mít večer premiéru.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obnovovací setkání v Městské knihovně v Praze, 2. prosince 1989 | Foto: Martin Adámek | Zdroj: Junák - český skaut

„Nemohli jsme skládat skautské sliby, nesměli jsme nosit vlastní šátky, natož mít někde skautskou symboliku. V Praze to bylo trochu snazší než na venkově, kde byly oddíly mnohem víc na očích a musely si dávat větší pozor. I my jsme ale věděli, že stačí málo a někdo nás může udat. Po revoluci jsem se dozvěděla, že seznam všech členů našeho oddílu měli v Bartolomějské,“ popisuje období třetího zákazu skautská vedoucí a dlouholetá náčelní Junáka – českého skauta Michala Kateřina Rocmanová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak znělo 2. prosince 1989 skautské setkání na nádvoří Klementina. Mluví a zpívá Petr Bratský

Některé skautské oddíly ukončily svou činnost úplně, další fungovaly pod hlavičkou jiných organizací, například jako mladí požárníci, ochránci přírody nebo v rámci tělocvičných jednot či turistických oddílů mládeže.

Sametová revoluce byla pro skauty signálem ke změně – už 28. 11. 1989 začala ve Spálené ulici v Praze fungovat Skautská informační kancelář. Šlo především o kontaktní centrum pro dospělé. Mohli tam projevit zájem o skauting a přihlásit se jako budoucí členové.

Petr Bratský zpívá na nádvoří Klementina, kde se sešli ti, co se nevešli do Městské knihovny | Zdroj: Skautský archiv

Sedmibodové prohlášení

A během pár dnů dokázali skauti zorganizovat obnovovací setkání v pražské Městské knihovně. Přišly tam stovky lidí – jak tehdejší vedoucí, tak ti bývalí, co pamatovali i předchozí období svobodného skautingu. Ti, co se do sálu v knihovně nevešli, sledovali přenos na nádvoří nedalekého Klementina.

„V tu chvíli bylo důležité schválení od ministerstva vnitra a 2. prosince už byla žádost podaná. To setkání se bere jako takový iniciační bod. Hlavně je důležité, že se tam shodli, na čem budou do budoucna skauting stavět. Bylo to sedmibodové prohlášení, které si tam všichni odhlasovali. Obsahovalo velmi důležité věci – například to, že skauti odmítají výchovu mládeže na objednávku od nějaké politické strany,“ vysvětluje cíl obnovovacího setkání před třiceti lety mluvčí současné organizace Junák – český skaut Barbora Trojak.

Obnovovací setkání v Městské knihovně v Praze, 2. prosince 1989 | Foto: Oldřich Malina | Zdroj: Junák - český skaut

Právě vývoj skautingu po revoluci ukazuje nový dokument Hledání lilie od režiséra Viktora Portela. Připravil ho Skautský institut ve spolupráci s organizací Post Bellum.

Skauti bez lilie

„Nový film navazuje na náš předchozí dokument Skauti bez lilie a zabývá se českým skautingem po listopadu 1989, tedy hledáním skautské cesty ve svobodné době. Po pádu komunismu se skauti a skautky museli vyrovnávat s minulostí a současně přijímat a nějak zpracovávat proměnu světa a myšlení,“ říká o novém dokumentu scenárista Adam Drda. Film má premiéru právě v pondělí 2. prosince, na výročí obnovy skautingu.

Promítat se bude symbolicky v Městské knihovně a také na dalších téměř osmdesáti místech po celém Česku i na Slovensku . Projekce organizují místní skautské oddíly nebo Skautské instituty.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme