‚Nechápal jsem, co po mně chtěli.‘ Dětem cizinců brání ve studiu čeština, vzdělání často nedokončí

Do Česka se přistěhovali ve dvanácti nebo třinácti letech, nebo se tu sice narodili, ale doma mluví jinak než česky. Žáci z cizojazyčných rodin pak mají kvůli nedostatečné znalosti češtiny problém dostat se na střední školu. A když se na ni dostanou, víc než polovina z nich ji i kvůli problémům s češtinou nedokončí. Ministerstvo školství teď hledá cestu, jak žákům cizincům na středních školách a učilištích pomoci.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nošení roušek je doporučené, ZŠ Marjánka

Ministerstvo školství hledá cestu, jak žákům cizincům problémy s jazykem ulehčit. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Jsem tady od narození, mluvím normálně česky. Ale překvapivě mi dělá čeština pořád problémy, a to v každodenním životě – v práci i ve škole,“ říká dvacetiletý Vietnamec Míša Bui. Doma totiž mluví jenom vietnamsky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o problémech dětí cizinců v českém vzdělávacím systému

„Nevěděl jsem třeba, co je spojka v autě, nebo různé vesnické nástroje. Třeba senoseč, to jsem absolutně nevěděl, co znamená,“ popisuje mezery ve slovní zásobě Míša. Na základní škole měl spolužáků – cizinců víc, a učitelé jim uměli s češtinou pomoci. Pak ale Míša přešel na gymnázium a tam začaly problémy.

„Musel jsem se setkávat s češtinou, se kterou jsem se nikdy nesetkal. Takže jsem se učil úplně jiný jazyk, a to mi moc nevyhovovalo. Tak jsem se rozhodl přestoupit na střední školu.“ 

Vybral si hotelnictví a gastronomii. Ale i tady narážel na nedostatečnou znalost jazyka, a to při praxích v kuchyňském provozu. „Většinou jsem nechápal, co po mně chtěli. Vysvětlovali mi to příliš rychle, a já jsem pořád nerozuměl, o čem byla řeč. Byly tam různé předměty, od stěrky přes chňapky až po různé předměty, kterými se obrací vejce. Vůbec jsem nevěděl, co za předměty to bylo, já jsem doma používal jen hůlky,“ dodává Míša.

Chybí příprava a podpora

Momentálně Míša studuje hotelnictví dálkově. Spoustu dětí cizinců ale školní neúspěchy odradí. Ročně jich ze středního vzdělávání vypadne víc než polovina - zhruba 4,5 tisíce. Další se na střední školu ani nedostanou.

Ve školách se kvůli testování jednou týdně změnil systém karantén. Nyní rozhoduje nošení roušek

Číst článek

„Chybí tady zásadním způsobem jazyková příprava před střední školou, a zároveň i podpora v jazyce oborů a praxí,“ říká Kristýna Titěrová z neziskové organizace META a dodává, že děti cizinců nemohou v přijímacích zkouškách konkurovat žákům, pro které je čeština mateřský jazyk.

Nedokonalá čeština je překážkou i na učilištích. „Učni chodí na praxi od 1. ročníku do ostrého provozu – máme je v hotelech, restauracích nebo cukrárnách. Když potom nerozumí většině věcí, tak jde i o bezpečnost práce během proškolení. Takové žáky, které praktickým věcem nerozumí, firmy nechtějí na praxe vzít,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Středního odborného učiliště gastronomie v Praze 10 Marta Soukupová.

Ekonomické dopady

Podle Titěrové pak školy cizince přesvědčují, aby docházku přerušili, naučili se česky a pak teprve přišli. „Jenomže oni se nemají kde naučit česky. Takže spousta těch žáků končí mimo vzdělávací systém. Dopad na společnost je enormní v tom, že přichází o potenciál těch žáků. Nemá kvalifikovanou pracovní sílu, ačkoliv by mohl, a ty dopady jsou i ekonomické.“

Dvě verze zkoušky i možnost opakování během celé střední. Ministerstvo chce změnit pravidla maturity

Číst článek

Podle výzkumné společnosti PAQ research přichází státní pokladna o zhruba 2,5 milionu korun na odvodech za každého, který má jen základní vzdělání.

Jazyková příprava jednoho cizince by přitom podle propočtů organizace META přišla na necelých 29 tisíc korun ročně. META proto jedná s Ministerstvem školství o tom, jak jazykovou podporu cizinců na středních školách zlepšit a taky o zavedení přípravných kurzů češtiny před přijímacími zkouškami.

Podle mluvčí Anety Lednové se tomu resort nebrání. „Za tímto účelem plánujeme jako ministerstvo školství svolat meziresortní kulatý stůl, na kterém budou téma a možnosti řešení diskutovány,“ uvádí Lednová.

Na konci ledna ministerstvo vydá brožuru pro střední školy s informacemi o možnostech podpory studentů cizinců a nechá si vypracovat analýzu. Základní školy musí žákům s cizí státní příslušností zajistit jazykové kurzy českého jazyka od loňského září.

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme