Úkoly hážou do sběrových boxů. Malotřídka se přizpůsobila dlouhému nouzovému režimu

Úplně jiný režim, jiná organizace a systém výuky. Za poslední rok se školy v Česku změnily k nepoznání. To, co připadalo učitelům na začátku koronavirové krize jako neřešitelný problém, je dnes už samozřejmostí. I nouzový režim však může fungovat celkem obstojně - o tom se přesvědčili například v jedné opavské malotřídce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Některé školy kromě online výuky zůstaly u klasických úkolů, které děti donáší do školy (ilustrační foto) | Foto: Martin Knitl | Zdroj: Český rozhlas

Anička jde na povolenou individuální hodinu výtvarné výchovy na malotřídce v Opavě-Vávrovicích. Podle přesného rozpisu jako ostatní ve čtvrtky a pátky. „Učitel nás může i zkorigovat nebo poradit, abychom se mohli zlepšit,“ říká Českému rozhlasu Ostrava.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zavřené školy se řídí zcela jiným režimem než dříve. Poslechněte si reportáž Martina Knitla

Během týdne tu mají takzvané sběrové dny - v určený čas nosí děti nebo rodiče těch nejmenších splněné úkoly do plastových krabic na schodech.

Naopak až do tmy ve sborovně zůstává paní učitelka Monika Švehelková. Zítra je totiž naopak odběrový den, kdy se děti k plastovým krabicím vrátí pro známky.

„Podíváme se, jak děti pracovaly přes týden a jak úkoly zvládají. Po opravení papíry vrátíme do boxu na zítřek, kam přidáme listy na další týden. Hodně fungujeme přes e-mail a sociální sítě a opravujeme doma. Na sběrový box si necháváme jen velké práce nebo ty, které musí být na papíře,“ vysvětluje.

Mezery děti doženou, nedostatečná socializace ale může zanechat trvalé následky, varuje Šteffl

Číst článek

Adaptace i pokrok

„Oproti jaru jsme udělali velký organizační i technologický pokrok - dobře jsme se vybavili a mohli jsme na podzim přidat i online vysílání. Ale zůstali jsme také u systému, který se osvědčil na jaře,“ potvrzuje zkušenosti s online výukou ředitel malotřídky Pavel Gregor.

Podle toho, jak vláda rozhodne, pak při výuce připojují nebo odpojují jednotlivé ročníky. „Ke čtvrťákům a páťákům jsme přidali první až třetí ročník, protože u nás se druhý s třetím učily v jedné třídě a mohly chodit do školy. A přeřadili jsme i mateřinku,“ popisuje Gregor.

Systém je udělaný tak, že se nikdo s nikým nepotká. Podobné modely mají i další školy. Něco online, něco důmyslným předávacím systémem. Dá se tak dobře zvládnout, aspoň podle zkušeností z této malotřídky, to nejnutnější.

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme