Smrt umělkyně ‚podle vlastních pravidel‘ otřásl Polskem. Opět se debatuje o legalizaci eutanazie
„Zemřela tak, jak žila – podle svých pravidel,“ stálo v nekrologu významné polské kabaretní umělkyně a členky opozice z časů Polské lidové republiky Barbary Nawratowiczové. Ta už v květnu podstoupila ve Švýcarsku eutanazii. Její blízcí se s ní rozloučili až v polovině října. Případ herečky, která „odešla podle svých pravidel“, znovu vzbudil v Polsku diskusi o legální eutanazii, kterou podporuje stále větší část společnosti.
Barbara Nawratowiczová byla spoluzakladatelkou původně studentského, později kabaretního klubu ve sklepě pod krakovským palácem Pod Baranami, kde účinkovala ve vystoupeních proti režimu. Také byla rozhlasovou novinářkou – nejprve v polském rozhlase a po odchodu do exilu v 60. letech v rádiu Svobodná Evropa.
23:45
Paliativní péče a eutanazie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
Číst článek
Poslední roky svého života strávila v Austrálii a trápilo ji stále více zdravotních problémů. Nawratowiczová oslepla, což jí působilo komplikace v komunikaci s ostatními. Podle blízkých postupně ztratila smysl života.
V Austrálii však není eutanazie legální, stejně jako v Polsku. Rozhodla se proto odjet do Švýcarska, kde také 10. května zemřela.
Debata o legální eutanazii
Debatu o legální eutanazii nerozproudil pouze příběh Nawratowiczové. Zájem vzbudilo například i divadelní představení Jak jsem nezabil svého otce, které na konci října odvysílala televizní stanice TVP.
Jde o zpověď Mateusze Pakuła, kterému velmi bolestivě umíral otec na rakovinu slinivky. Pakułův otec z toho důvodu myslel na sebevraždu a prosil své blízké, aby mu s ní pomohli, což neudělali.
Belgičanka odsouzená za vraždu svých pěti dětí podstoupila eutanazii, přesně 16 let od svého činu
Číst článek
Do problematiky zasahují i sociální sítě, například v případě Nizozemky, která podstoupila eutanazii kvůli těžkým depresím a hraniční poruše osobnosti. Všechno tohle vyvolává otázku, kde končí život, který je potřeba hájit a bránit, a začíná utrpení, které je možné zkrátit nebo úplně zastavit.
Poláci a eutanazie
Podle polského zákona je eutanazie trestným činem, za který hrozí tři měsíce až pět let za mřížemi. Názor veřejnosti se však mění. Například podle loňské studie, kterou publikovala Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, podporuje legalizaci eutanazie skoro 47 procent zdravotních sester.
Podle výzkumu společnosti CBOS 48 procent Poláků v roce 2009 věřilo, že lékař by měl splnit vůli nevyléčitelně nemocných pacientů, pokud si přejí smrt. 39 procent dotázaných ve stejné studii ale nesouhlasilo.
V roce 2013 už legální eutanazii podporovalo 53 procent respondentů, hlavně lidí nepraktikujících víru a obyvatel velkých měst s levicovými názory. Obou těchto šetření se účastnilo necelých 1100 lidí.
25:26
Většina argumentů proti eutanazii je chybná. Čeští politici ji měli legalizovat už dávno, věří etik Černý
Číst článek
Církev a eutanazie
Téma smrti je v Polsku také velkým tématem církve, stejně jako početí a narození. O obojím má podle výkladu katolických představitelů právo rozhodovat jenom Bůh. Jedná se o učení, které lidé dostávají už ve škole, kde se katechismus vyučuje.
Například podle teologa a bývalého jezuity Stanisława Obirka se polská společnost potýká s tabuizací smrti a s fundamentálním výkladem začátku a konce života, což znemožňuje objektivní diskusi na téma legalizace eutanazie.
Podle katolického učení v Polsku je eutanazie vraždou a katoličtí představitelé varují před zdánlivě milosrdným skutkem. Podle církve je totiž úctou k lidské důstojnosti péče o nemocné, a ne jejich zabíjení.
