Ohroženým rodinám a dětem nemůžou sociální služby pomáhat. Podle Maláčové nejde o život
Pomáhají ohroženým rodinám s dětmi, ale už několik týdnů nemůžou oficiálně pracovat. A to ani online, nebo po telefonu. Neziskovým organizacím to od poloviny března zakazují vládní opatření přijatá kvůli šíření nového koronaviru. Přitom na nízkopříjmové rodiny dopadá současná situace nejhůř. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD tyto služby nezachraňují život a důvod ke zmírnění zákazu zatím není.
Několik let žila s násilným partnerem. Bála se od něho odejít. Nevěřila si, že to sama s třemi dětmi zvládne. Že je a sebe uživí. Jenže to už nešlo dál vydržet a násilí se začalo odrážet i na dětech.
„Dvojčata to vnímala po svém, ale v té době ještě neuměla mluvit. U starší, teď už desetileté, začaly zdravotní a psychické problémy, protože se bála,“ popisuje Radiožurnálu 29letá Kristýna z Pardubického kraje (redakce její totožnost zná, s ohledem na citlivost tématu ale uvádí jen křestní jméno).
Před pěti lety se tak definitivně rozhodla vzít vše na sebe a s dětmi odešla. Nebyl to ale konec. Následoval stalking, vyhrožování. Před dvěma lety ji pak začala pomáhat nezisková organizace Amalthea – s jídlem, dluhy, úřady i s psychickým rozvojem dětí po traumatu.
Teď se ale ocitla v ještě větší nejistotě. Do práce nemůže. Je na ošetřovném, ale výrazně ji klesly příjmy: „Je to momentálně opravdu hodně, hodně náročná situace, kdy máte zvládat domácnost, děti a v práci se nebát, aby vás nevyhodili.“
Bez potravin i financí
Příběhů, jako je tento, je celá řada. „Například rodina s pěti dětmi, ze dne na den pán přišel o práci. Ocitli se bez finančních příjmů, základních potravin. Měli prázdnou lednici a vůbec nevěděli, co v té situaci mají dělat,“ přidává další sociální pracovnice Jana Ženíšková z Amalthey.
Pod povrchem karantény: psychické problémy, násilí, sebevraždy. Co už teď prozrazují data?
Číst článek
Další je rodina se dvěma dětmi předškolního věku. Matka je v invalidním důchodu a má omezenou způsobilost. Otec přišel o práci. Rodina je zadlužená a neumí hospodařit. „Potřebují potravinovou a materiální pomoc a telefonické poradenství ohledně zvládnutí nouzového stavu,“ říká Ženíšková.
Kristýně i dalším rodinám by pomohlo, kdyby se jim mohly neziskové organizace věnovat alespoň telefonicky, nebo přes internet. Přes video je možné pomoct při výuce dětí. Rodiny často nevědí, jak a na jaký úřad se obrátit. Nerozumí současné situaci, nebo potřebují základní potraviny.
Už od poloviny března to ale oficiálně organizace nesmějí dělat. Ve středu 18. března pozastavilo vládní usnesení č. 239 provoz některých sociálních služeb – stacionářů, center denních služeb, nízkoprahových zařízení pro dětí a
mládež, sociálně terapeutických dílen a sociálně aktivizačních služeb.
‚Nikam nezmizeli‘
Právě posledně jmenované – sociálně aktivizační služby – pomáhají ohroženým rodinám s dětmi. Důvodem byla snaha co nejvíce omezit šíření nemoci covid-19.
Pro pomáhající organizace by to znamenalo opustit rodiny v ohrožení, přestat s nimi komunikovat. „Jenže ti klienti nikam nezmizeli, oni nevysublimovali. Pořád existují a jejich problémy zůstaly. A ta situace generuje spoustu jiných obtíží, které mají,“ popisuje ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
Podle ní je nemyslitelné, aby zradili důvěru klientů. Komunikují s nimi, bezkontaktně, nadále. „Třeba v Praze řešíme zabydlování a tam vy nemůžete toho člověka nechat bez jakékoli podpory. Snažíme se komunikovat na dálku. Ale teď je to o tom, že ty služby poskytujeme, aniž bychom mohli,“ dodává Šalátová.
Zdravotní sestra Šárka: Od hrdinů máme nerealistické očekávání, nechci tak být vnímaná
Číst článek
Asociace Dítě a Rodina se proto v otevřeném dopise obrátila na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou z ČSSD a premiéra Andreje Babiše z ANO. Žádají o povolení bezkontaktní pomoci, v naléhavých případech i osobní, ale za zachování přísných bezpečnostních a hygienických opatření.
Nejasný výklad?
Jak se ale zároveň ukazuje, opatření není úplně jasné. Radiožurnál oslovil některé kraje. Ty se službami často úzce spolupracují nebo komunikují. Středočeská radní Aneta Heřmanová z ČSSD uvedla, s odkazem na resort práce a sociálních věcí i čerpání dotací, že služby mají být úplně přerušené.
Podle moravskoslezského hejtmanství ale můžou sociální služby fungovat. „Zaměstnanci by tak měli nadále vykonávat alespoň takové činnosti, které i v režimu uzavření mohou. Poskytování telefonické podpory by tak nepochybně naplnilo všechny potřebné znaky – minimalizace kontaktů, a zároveň naplňování služby alespoň v tomto minimálním rozsahu,“ uvádí mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
Jihomoravský kraj se obrátil s žádostí o výklad na ministerstvo. Podle toho je nutné služby úplně přerušit. Kraj ale stojí za organizacemi a požaduje spuštění služeb v omezeném režimu. „Je třeba zjistit, jak tento způsob v praxi provést a nedostat poskytovatele služeb do pozice, že budou porušovat vládní nařízení,“ říká mluvčí Monika Brindzáková.
Problémem totiž může být, že organizacím nebudou proplaceny projekty. „Netuší, zda jim to bude ministerstvo ochotné zaplatit, jestli to budou takzvané způsobilé výdaje. Přijde mi to šílené,“ kritizuje nařízení opoziční poslankyně z Pirátské strany Olga Richterová.
Maláčová: Nejde o život
Během úterního jednání Poslanecké sněmovny také Richterová upozornila na to, že resort zároveň nezakázal terénní programy, které cílí na jednotlivce.
Izolace, stres a alkohol. Případů domácího násilí bude kvůli koronaviru více, obávají se organizace
Číst článek
Na její stranu se postavila i Helena Válková z vládního ANO. „Já budu taktičtější než vy, což asi chápete. Já řeknu jenom, že to je nedomyšlené. A řekněme si, že chyby dělá každý, obzvlášť v situaci nouzového stavu. Možná, že nám to paní ministryně Maláčová, která je zde přítomna, vysvětlí, a já ráda to její vysvětlení přijmu,“ reagovala na Richterovou.
Ministryně Jana Maláčová zákaz hájila s tím, že sociální pracovníci přijdou do styku s velkým množstvím lidí: „My si stále stojíme za tím, že jsme pozastavili jejich činnost. Je důležité říct, že u sociálně aktivizačních služeb, na rozdíl od těch pečovatelských, nejde o život a jedná se zejména o volnočasové doplňkové aktivity.“
Proti jejím slovům se ale okamžitě ohradily neziskové organizace. „Taková reakce překračuje všechna pravidla, je to absolutní nonsens,“ uvedla předsedkyně Asociace Dítě a Rodina Věduna Bubleová. Podle ní to je nepřijatelné znevážení práce sociálních pracovníků.
„Je alarmující, že tak nekompetentní výrok zazní z úst zrovna ministryně práce a sociálních věcí, která by měla být s touto problematikou seznámena,“ dodala.
Ministryně Maláčová na dotaz Radiožurnálu svá slova mírnila. „Vím, že sociální práci ohrožené rodiny potřebují. Ale křehcí senioři a postižení doma nebo v pobytových zařízeních by bez pomoci pečovatelů mohli také zemřít. Proto nemůžeme takhle přímo srovnávat aktivizační služby se službou pečovatelskou. Sociálních pracovníků si však velmi vážím,“ napsala přes mluvčího resortu Jana Brodského.
Ten také na dotaz, zda dojde k znovuspuštění služeb, uvedl, že vše záleží na aktuální situaci: „V tuto chvíli jsou v jednání obě dvě varianty řešení.“
