Sociální sítě řeší dezinformace v Evropské unii a USA. Platformy v arabštině jsou divoký západ, píše Politico

Na arabských sociálních sítích jsou zahraniční dezinformace, nenávist a otevřené násilí běžnou věcí, moderace obsahu spíš výjimkou. Příčinám této situace se věnuje evropská mutace zpravodajského serveru Politico.

Tento článek je více než rok starý.

Svět ve dvaceti minutách Praha/Menlo Park Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociální sítě a jejich mobilní aplikace. Facebook, Instagram, Twitter i Snapchat a Spotify. (Ilustrační snímek)

Sociální sítě a jejich mobilní aplikace. Facebook, Instagram, Twitter i Snapchat a Spotify. (Ilustrační snímek) | Foto: Tero Vesalainen | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Pravděpodobný kremelský agent šíří falešné zprávy prostřednictvím profilu s fotografií modelky z Instagramu. Teroristická organizace Hizballáh sdílí svou propagandu, jako by to bylo zpravodajství, a víc než dva miliony Iráčanů jsou členy facebookových skupin, ve kterých se bez jakýchkoliv omezení prodávají a kupují zbraně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Vítejte ve světě arabskojazyčných sociálních médií – na jakémsi „divokém západě“, kde je moderace obsahu minimální, cizí vlády se tu chovají jako doma a džihádisté dál šíří nenávist i v zemích, kterým občanské války už přinesly strašlivé utrpení, píše Politico.

Facebook, Twitter a další platformy bojují proti dezinformacím, politicky kontroverzním příspěvkům a na odiv stavěnému fanatismu ve Spojených státech a Evropské unie. Sociální média v arabštině ale zůstávají do značné míry mimo jejich zorné pole, upozorňuje Politico s odvoláním na analýzu zpracovanou jeho technologickým newsletterem Digital Bridge. 

Jeden systém pro Západ, druhý pro ostatní?

Z hlediska analytiků, aktivistických skupin a některých regionálních politiků to působí jako dvouúrovňový systém, ve kterém pro Evropu a Spojené státy platí jiná pravidla než ve zbytku světa. Některé arabsky mluvící země přitom stále ohrožují sektářské tendence a virtuální výzvy k násilí se můžou snadno projevit i v reálném světě, podotýká Politico.

Online extremismus sleduje Mustafa Ajád, ředitel sekce Afriky, Blízkého východu a Asie v londýnském think-tanku Institute for Strategic Dialogue. Říká: „Skupiny nemusí svou činnost skrývat, protože moderace za nic nestojí.“

Instagram má problém blokovat zaslaný obsah. Tvrdí, že po jednom nahlášení účty nedeaktivuje

Číst článek

Firma Meta, mateřská společnost Facebooku a Instagramu, přiznala, že boj s online nenávistí v arabštině bude ještě náročný. V posledních dvou letech ale prý zvýšila počet regionálních expertů a investovala do toho, aby šíření podobných materiálů zabránila.

Ruské dezinformace

Elena Kosogorovová má na Twitteru spoustu sledujících. Její profil uvádí, že je redaktorkou arabské mutace ruského provládního zpravodajského webu Sputnik. Od konce února, kdy začala rusko-ukrajinská válka, přibylo Kosogorovové na Twitteru asi 140 tisíc sledujících.

Pravidelně sdílí lživé proruské zprávy o válce na Ukrajině, dezinformace odsuzující agresi NATO ve východní Evropě a čím dál tím víc také narativy zaměřené proti LGBTQ+ komunitě.

Kosogorovová není sama. Mustafa Ajád ví nejméně o 11 podobných twitterových účtech, které v arabském světě soustavně šíří ruské dezinformace.

Některé z nich používají jako profilové fotky snímky modelek ukradené z Instagramu. Část z nich uvádí bezprostřední spojení s ruskými státními médii, to se ale serveru Politico nepodařilo potvrdit.

Irácké problémy

Když bývalá zaměstnankyně Facebooku Frances Haugenová uveřejnila interní firemní dokumenty, ukázalo se, jak málo společnost kontroluje obsah v arabštině. V roce 2020 inženýři Facebooku přiznali, že o šedesáti procentech arabskojazyčného obsahu na platformě vůbec nevědí, a například irácký tým pro moderaci obsahu v podstatě neexistuje. Tyto problémy nikam nezmizely, upozorňuje Politico.

Saúdský princ i kryptoměnová burza. Musk si zajistil 7,14 miliardy dolarů na nákup Twitteru

Číst článek

Ve čtyřech iráckých facebookových skupinách, které mají dohromady víc než dva miliony členů, se prodávají a kupují zbraně. To je přímé porušení uživatelských pravidel společnosti Meta.

Opakované případy masové střelby ve Spojených státech vedly k tomu, že firma proti podobným aktivitám na svém domovském trhu přísně zakročila, v Iráku jde ale pořád o běžnou záležitost.

V závěru své analýzy server Politico cituje přímo Frances Haugenovou: „Anglojazyčný Facebook ve Spojených státech je úplně jiný produkt než ten, který je dostupný ve zbytku světa. Facebook se dostal do těch nejkřehčích částí světa a v podstatě tam nahradil internet.“

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme