‚Čas na internetu neprokážete‘. Služby na pomoc dětem v kyberprostoru nedosáhnou na státní podporu

Sociální služby, které chtějí přes internet mezi dětmi šířit osvětu o záludnostech kybeprostoru, nedosáhnou na peníze od státu. Neexistuje totiž zákon, který by to přímo upravoval. A to i přesto, že už řadu let fungují projekty, které mladým na internetu pomáhají. V kyberprostoru přitom děti podle březnového průzkumu EU Kids Online stráví téměř tři hodiny denně a 34 procent z nich má za poslední rok s internetem negativní zkušenost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti tráví na internetu čím dál víc času, proto i sociální služby musí za nimi. | Zdroj: Fotobanka Pxfuel | CC0 Public domain

S dětmi na internetu pracuje i projekt Streetwork in chat Diakonie Západ. Přestože působí už třetím rokem a získal i prestižní ocenění SozialMarie, jako ryze online projekt nemá na peníze od státu nárok.

„Ta činnost musí jít mimo standardní dotační systém, musíme na to získávat prostředky převážně od soukromých dárců, firemních dárců či nadací. Nedokážu si představit, že by nám schválili finance na online pracovníka. Byť jenom na jednoho člena z týmu nebo na část jeho úvazku. Zatím takovou zkušenost nemáme ani my, ani kolegové napříč nízkoprahovými službami,“ říká Radiožurnálu jedna z autorek projektu Václava Egermaierová.

Dostat službu k dětem

Sociální pracovníci Diakonie se obvykle vydávají za dětmi do terénu. V rámci projektu Streetwork in chat se ale s nimi spojí hlavně přes sociálně sítě. S mladými řeší problémy dospívání, vztahy, identitu i kyberšikanu. A někdy se dostávají i ke statusům o sebevraždě nebo sexuálním zneužívání dětí.

S pervitinem bojuje od 16 a žila i na ulici: Závislost mi vzala svobodu, hodně let života i naději

Číst článek

Obdobný projekt, který chce pomáhat mladým s jejich problémy online, vyvinula i Česká asociace streetwork s názvem Jdidoklubu.cz. Do běžného nízkoprahového klubu můžou děti přijít a sociální pracovníci si s nimi třeba hrají, pomáhají jim se školou nebo mluví o těžších tématech.

Projekt Jdidoklubu.cz funguje podobně, ale je online. Sociální pracovníci sdílí preventivní články, k dispozici je i chatová poradna nebo různé hry. „Už nenajdete tolik dětí jako před deseti lety v parku nebo na nádraží nebo na ulici, že by tam něco vyváděly. Když si člověk najde na internetu průzkum, tak zjistí, kolik hodin denně tráví na internetu. A ideální je nabízet tu službu přímo tam, kde jsou,“ popisuje koordinátor projektu Jiří Kocourek.

Jak službu vykázat?

Během koronakrize vydal resort práce a sociálních věcí vydal metodiku, podle které můžou online služby částečně poskytovat jen ty organizace, které vyrážejí do terénu za klienty. V takovém případě mají registraci jako terénní služby.

Problém tak mají ty, které fungují pouze ambulantně. Online poradenství nemají jak vykázat, příslušná kolonka totiž chybí. To jim může podle Michala Němce z Asociace dítě a rodina a ředitele organizace Prevent 99 způsobit i finanční problémy.

„Na určitých hodnotících indikátorech ukazujete výkonnost a ta je vždycky nějak navázaná na finance. Může vám to nějak ovlivnit dotaci, sníží vám to výkonnost oproti ostatním službám a dostanete se do nižší hladiny podpory. Zkrátka čas, který využijete na online nikde neprokážete,“ vysvětluje Němec. Podle něj to pro organizace znamená buď lhát, nebo se kyberprostoru vyhýbat.

Nikomu jsme nezakázali komunikaci s klientem, není nám jedno, co se děje v terénu, hájí se Maláčová

Číst článek

Ředitel odboru sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí David Pospíšil ale tvrdí, že zákon online služby nezakazuje. Podle něj je ale kybeprostor hlavně doplňkem ke klasickému poskytování sociálních služeb - tedy fyzickému.

„Nevnímáme jako vhodné, aby sociální služba byla poskytována jenom touto formou a žádnou jinou. Nechceme přidávat novou distanční formu, ale říkáme, že internetová forma je dalším vhodným nástrojem, jak sociální službu poskytovat,“ říká.

Odborníci ze sociálních služeb ale zdůrazňují, že díky působení v online prostoru může být pomoc pro děti dostupnější. „V online prostředí se také děti otevírají velmi rychle. Tím, jak je to anonymní, tak bez zábran sdílí intimní věci,“ doplňuje šéfka České asociace streetwork Martina Zikmundová.

„Poskytování služby face-to-face a poskytování služby online je opravdu zásadním způsobem odlišné. Nedá se říct, že můžeme kontaktní práci přenést do online prostředí,“ varuje Zikmundová. Kyberprostor je totiž specifickým prostředím: děti se mohou jednoduše odpojit a odejít třeba se špatně pochopenou radou, zároveň to je náročně i pro samotné sociální pracovníky. Ti se bez fyzického kontaktu s klientem dostávají k velmi těžkým tématům.

Podle evropského průzkumu EU Kids Online z letošního března se s nenávistí na internetu setkala víc než polovina českých dětí ve věku dvanáct až šestnáct let. Skoro pětina pak na internetu zahlédla násilné fotky nebo obrázky. A sedmnáct procent z nich vidělo alespoň jednou měsíčně internetovou stránku, která se věnuje tomu, jak být štíhlý. Podle závěru zprávy vyhledávají děti nevhodný obsah na internetu kvůli psychickým problémům a touze po senzaci.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme