Omezte výjimky, podpořte home office a lépe komunikujte s mladými, radí vládě sociolog Prokop

Výzkumná organizace PAQ Research vedla od minulého pondělí výzkum, který se zabýval tím, jak lidé vnímají vládní opatření. „Těch, kteří ani nenosí roušky, je asi o 10 procent více než na jaře. Sabotérů, kteří jsou proti opatřením, jsou jen jednotky procent. Potom jsou lidé, kteří mají hodně kontaktů a zároveň nedodržují ochranu, jako jsou odstupy a mytí rukou. Těch je kolem 20 procent,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakým způsobem by měla vláda komunikovat?
Bylo by dobré omezit množství výjimek, protože když uděláte opatření a potom čtvrt hodiny čtete výjimky, je to takový signál, že to není zase tak vážné, a lidé se v tom ztrácí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezi mladými lidmi je asi 40 procent takových, kteří epidemii podceňují, tvrdí sociolog Daniel Prokop

Bylo by také dobré vysvětlovat, proč to má ten efekt. Třeba v zahraničí se ukazuje, že zavření škol je velice nákladné opatření, ale má efekt na omezení epidemie. Další věc je podporovat home office, protože vidíme, že velká část nákaz je na pracovišti, takže omezovat obchody a nepodporovat home office zní rozumně myslícímu člověku zvláštně. Poslední věc je komunikovat to i té mladší generaci, která epidemii nejvíc podceňuje.

Jakým způsobem by měla vláda vyvážit to, aby na jedné straně nebylo to strašení a na druhé straně, aby to nevyznělo, že se nic neděje?
Je to dost o kanálech komunikace. Starší generace se bojí o hodně víc než mladší. Starší lidé koukají na hlavní vysílací média a vlastně už ty informace mají. Teď je nutné rizika dostat přes sociální sítě k mladším lidem.

Jste členem Národní ekonomické rady vlády. Naslouchají vám vládní činitelé?
V něčem ano. Třeba minimum 400 korun ošetřovného, aby i nízkopříjmoví obyvatelé měli nějakou minimální podporu, byl náš návrh. Co vím, tak se jedná o přídavcích na děti. Ty jsou dobré v tom, že je dostanou rodiny hned a nepodléhají exekucím. V něčem těm mým radám nenaslouchají, a to je daňová reforma. Zrušení superhrubé mzdy je designované tak, že bude stát 80 miliard a polovinu z toho dostanou lidé z horní čtvrtiny zaměstnanců.

A vy máte návrh, jak pomoct těm chudším?
My bychom navrhovali se zaměřit na to, aby zůstaly sazby a zvýšila se sleva na poplatníka, takže každý dostane třeba 10 000 korun navíc – jako slevu a ta by se těm chudým převáděla do daňových bonusů, takže by o ni nikdo nepřišel. To je reforma, která má poloviční cenu, ale výrazně větší část by šla za těmi chudšími lidmi a tím pádem i do chudších regionů.

Vladimír Kroc, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme