Soudobé dějiny se na 300 základních školách začnou učit jinak, faktografie a biflování bude hrát menší roli
Dějiny 20. století se na některých základních školách budou v nadcházejícím školním roce učit jinak. V rámci pilotního projektu ministerstva školství, nazvaného Dějepis Plus, nahradí biflování historických dat takzvaná badatelská výuka.
Zájem učitelů dějepisu je veliký, do projektu se přihlásilo skoro 300 základních škol, které budou spolupracovat s regionálními koordinátory. A právě ti přijeli do Olomouce, aby si na Letní škole osvojili nový způsob výuky a vlastně se na chvíli sami stali žáky.
„Shrnutí textu do titulku a podtitulku je způsob, jak si ověřit, že žáci porozuměli textu,“ přibližuje lektor Petr Sokol jednu z aktivit, které připravilo oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Padesátka dějepisářů z celé republiky se rozdělila do malých skupin a pracuje s připravenými texty. „Na základě vzpomínek pamětníků řešíme otázku, jestli čeští četníci, kteří pracovali v terezínském ghettu, byli spoluviníky utrpení vězňů,“ přibližuje.
Odpovědi nejsou jednoznačné, podle některých kantorů četníci projevili lidskost, jiné to kategoricky odmítají.
„I v tomto projektu se učíme předat žákům zkušenost, že historie může být z různých pohledů různá. Spokojit se s nějakým jedním správným řešením není možné, protože historie je proměnná a žáci by s tím měli umět pracovat,“ je přesvědčen učitel dějepisu ZŠ Svatoplukova v Olomouci David Lopaur.
Podobně jako ostatní účastníci třídenní Letní školy bude v nadcházejícím školním roce předávat nově nabyté zkušenosti dalším zhruba pěti kolegům, se kterými budou nový způsob výuky pravidelně konzultovat. A právě na to se těší další z kantorů Aleš Sedlmayer ze ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze.
Konec faktografie?
„Sdílení s jinými učiteli dějepisu na okolních školách v regionu mi přijde klíčové. Je to unikátní, že se potkávají učitelé z různých škol, častokrát se nepotkají ani v jedné škole,“ směje se mladý dějepisář.
„Vytvoříme skupinu, která bude mít k dispozici metodické materiály pro výuku, hodiny budeme připravovat společně, pak to odučíme a následně budeme reflektovat, jakým způsobem proběhla výuka.“
Už teď mnozí učitelé pracují s historickými prameny a chtějí po dětech, aby samy nad tématem přemýšlely. Většinou je to ale jen doplněk standardní výuky založené na faktech, která jsou pak rozhodující pro žákovu známku.
„Myslím, že řada učitelů má mentální bariéru, a říkají si, že žák je sice aktivní v hodině, ale stejně rozhoduje, co napíše do testu. To, doufám, se teď oslabí,“ věří Jaroslav Najbert z oddělení vzdělávání ÚSTR, který zároveň učí dějepis na pražské Přírodní škole.
Nemusíte být geniální, nikdo není ztracená existence, říká trenér paměti Jakub Pok
Číst článek
Právě rozvíjení klíčových kompetencí žáka prostřednictvím moderních a efektivních metod výuky je cílem ministerského projektu Dějepis Plus, respektive dvouletého Pokusného ověřování výuky dějin 20. století.
Zní to složitě, ale v podstatě jde o to, dát žákům prostor, aby byli aktivní a sami něco poznávali. „Aby nebyli jenom příjemci faktografie nebo výkladu učitele. Zavádí badatelské formy výuky 20. a 21. století, kdy si učitelé definují klíčové problémy a dají žákům prostor, aby otázky řešili sami a s využitím různých zdrojů informací,“ těší se Najbert.
Dějepis je první vlaštovkou
Zásadním rozdílem oproti dřívějším pokusům změnit faktografickou výuku dějin je podpora ministerstva školství, která podle didaktika Jaroslava Pinkase z ÚSTR dřív chyběla.
„Přínos projektu spočívá především v systematické práci. Působíme na poli dalšího vzdělávání učitelů přes deset let, ale dosud pro to nebyly institucionální podmínky. Školení probíhala formou jednorázových nebo e-learningových kurzů. Zatím ale chyběla podpora ze strany škol. Učitelé a ředitelé nebyli motivováni k tomu, aby navštěvovali dlouhodobé kurzy. Byla to pro ně jen komplikace, teď se tuto bariéru podařilo odbourat.“
Právě na dějepise, respektive historii 20. století, si ministerstvo školství chce ověřit nejefektivnější způsob proměny školní výuky.
Stamiliony dětí skončily kvůli covidu bez přístupu ke vzdělání. Hrozbou je i předčasné těhotenství
Číst článek
„Cílem projektu Dějepis Plus je pomoci učitelům s proměnou výuky soudobých dějin. Zjistili jsme v zahraniční, že efektivní při proměnách výuky nebyly krátkodobé kurzy a semináře, ale dlouhodobá práce s nimi, vytvoření komunit, které dostanou nějaké materiály,“ vysvětluje ředitel odboru regionálního školství MŠMT Jan Mušuta.
„Přijít s inovací je těžké, občas narazíte na nepochopení žáků nebo rodičů, a proto se snažíme propojovat učitele z různých škol. Tak, aby si byli navzájem oporou v proměně.“
Během dvou let se do projektu Dějepis Plus postupně zapojí více než deset procent všech základních škol.
