Hlavním úkolem byla popularizace zpopelňování. Před 110 lety vznikl spolek Krematorium

Přesně před 110 lety vznikl v Praze spolek Krematorium. Ten se snažil zpopularizovat zpopelňování a rozšířit o něm povědomí mezi lidmi. Tehdy to totiž vůbec nebyl běžný způsob pohřbívání. Tématu se věnuje Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strašnické krematorium | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 3.0,©
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž

Na začátku dvacátého století bylo pohřbívání žehem v českých zemích novinkou. Dnes už je v hlavním městě vůbec největší krematorium v Evropě.

„Když skončí obřad, rakev na vozíku zajede dozadu a spustí se do žároviště,“ popisuje Radiožurnálu ředitel Pražského pohřebního ústavu Julius Mlčoch. V žárovišti jsou dvě pece, každá má něco přes dva metry.

„V hlavní komoře musí být minimálně kolem 800 stupňů. V dopalovací komoře musí být minimálně 850 stupňů, to proto, aby dobře dohořely spaliny,“ pokračuje.

Uzákonění zpopelňování

Strašnické krematorium v Praze funguje od roku 1932. To vůbec první v Česku bylo v Liberci. V roce 1918 se v něm nechal zpopelnit jeden z tamních měšťanů. Byl ale spíš výjimkou. Když v roce 1909 spolek Krematorium vznikl, na území tehdejšího Rakouska-Uherska nebylo zpopelňování ani povolené, říká tajemník Společnosti přátel žehu Stanislav Motyčka. „Za Rakouska-Uherka to bylo udělané šalamounsky, zpopelňování bylo možné, ale nikoliv na území mocnářství,“ popisuje.

V Olomouci otevřeli zvířecí krematorium, obřad lze sledovat online

Číst článek

A právě uzákonění zpopelňování bylo cílem i spolku Krematorium. Do jeho čela se postavil dramatik Jaroslav Kvapil. Ten se pak zasadil i o to, že v roce 1919 už byl v tehdejším Československu přijatý zákon, který tento způsob pohřbívání povoloval.

„Lex Kvapil měl pouze dva paragrafy – že je zpopelňování na území republiky povoleno a druhý, že se ministři vnitra, veřejných prací a zdravotnictví zmocňují k provedení vyhlášky,“ přibližuje Mlčoch.

V Československu se tak pomalu začala stavět krematoria a to pražské se dostalo třeba i do literatury. Spisovatel Ladislav Fuchs do něj zasadil děj svého románu Spalovač mrtvol. Hlavní postavou knihy je zřízenec a pozdější ředitel krematoria Karel Kopfrkingl. Slavný příběh nedávno zdramatizoval i Český rozhlas v hlavní roli s Davidem Novotným:

V dnešní době je zpopelňování vůbec nejčastější způsob pohřbívání, týká se zhruba 80 procent zemřelých.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme