Sociolog Biler: Omezení spotřeby kvůli záchraně planety lidi děsí, neznají nic než kupování věcí

Současné vědecké závěry bývají často nesrozumitelné, matoucí a vždy se najde někdo, kdo je hned zpochybňuje. Jak se v tom orientovat? Jak poznat informaci, kterou vám předá vědecká autorita od té, které se věřit nedá? A musí to vždy být takto černo-bílé? Hostem Interview Plus byl sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler.

interview plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanislav Biler | Foto: Stanislav Biler | Zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

„Názory, které dnešní věda lidstvu nabízí, jsou vesměs docela nepříjemné,“ říká Biler ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Například u – v současnosti tolik diskutované – otázky globálních klimatických změn by prý rád viděl, aby politici tlačili na to, aby každá jednotlivá země snižovala svou produkci CO₂.

„V přepočtu na jednoho obyvatele patří Česko stále k jedněm z největších producentů oxidu uhličitého na osobu. A s tím naši politici něco dělat mohou.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

Pokud se ale bude neustále ukazovat na Čínu, která je největším producentem těchto emisí, tak se tady nestane nic.

„Přitom Čína vlastně ve své podstatě nemůže za to, že v ní žije víc než miliarda lidí,… (přepočteno stejným měřítkem) ale produkuje stále míň CO₂ než Česko nebo USA,“ upozorňuje Biler.

Jako příklad uvádí bytový dům, ve kterém by se deset bytů mělo ve spotřebě vody uskromnit jen proto, že ji mají větší než soused, který žije v bytě sám. „Takže si taky musíme stanovit, o jakých měřítkách vlastně mluvíme.“

Do roku 2100 stoupne hladina moří o metr, změny se zrychlují, uvedli experti. Jejich zprávu řeší panel OSN

Číst článek

Co platilo, už neplatí?

Co říká na názor oponentů třeba právě změn klimatu, podle kterého se vědci neustále mýlí a jejich doporučení, třeba kolem zdravé/nezdravé stravy, jsou často protichůdná?

„Může se stát, že se budou doporučení trochu měnit. Protože to je obrovský, komplexní problém. Naše určitá jistota je ale v tom, že se o změnách klimatu hovoří kontinuálně už 40 let. (Tedy bez takového zájmu veřejnosti a médií jako v posledních letech.) Predikce, které za tu dobu udělali a které neustále zpřesňují, také vesměs odpovídají tomu, co se dnes děje ve skutečnosti. A dokážou říct, co bude dál,“ odpovídá.

Se snižováním CO₂ půjde zřejmě ruku v ruce snižování spotřeby. Biler už dříve prohlásil, že se tak ale také může lidem ve velké části světa rozpadnout smysl života.

„Asi to nepůjde vyřešit jako s ozonovou dírou, kde se jen vyměnil jeden plyn za druhý, tedy jednu věc za druhou a vše půjde jako dřív. Nabízí se totiž řešení, že musíme omezit spotřebu, a tak i nějakou výrobu, cestování apod. To je ale pro spoustu lidí děsivé, protože nic jiného než nakupování nových věcí v životě nemají,“ myslí si.

Taky proto je problém tak citlivý hlavně pro politiky, protože ti jsou zvoleni i těmi, co „žijí“ pro nakupování věcí. „Může se stát, že ten, kdo nakonec nějaké účinné řešení doopravdy prosadí, tím taky v politice skončí. Už ho nikdy nikdo nezvolí. Kdo mu poděkuje, bude až někdo za pár desítek let.“

Vědecké autority došly?

Bitva o klima navíc přichází v době, kdy tady nemáme žádné vědecké autority. Jediné fórum, které se dá za autoritu považovat je právě to klimatické při OSN. „Ono je to spíš naopak. Autorit máme hodně a každý si může vybrat tu svou pro problém, který ho zrovna zajímá.“

Módní „podrývání autorit“ prý vychází už z podstaty vzniku vědění.

Sociolog Biler: Kdyby Zeman nebyl prezidentem, tak si ho nikdo ani nevšimne. Stejně jako Klause

Číst článek

„Věda produkuje vědění tak, že to, co teď tvrdí, vlastně nikdy nemá záruku, že by to někdy nemohlo být jinak. Dokonce už jen samotný pokrok ve vědě stojí na tom, že se dokáže, že byl některý poznatek chybný. Tak se vytvoří nový poznatek, který se pak má za platný. Tento postup ale také vzbuzuje nejistotu, protože poznatek, kterému jste léta věřili, vám pak třeba po deseti letech někdo vyvrátí a řekne, že platí něco jiného.“

Třeba takoví odmítači očkování budou tvrdit, že podle studií může očkování u dítěte způsobit autismus. „Vědci se pak mohou přerazit ve vydávání prohlášení, podle kterých to pravda není a není možné něco podobného ani tvrdit, protože to nikdo nedokázal. Ale když tomu chcete věřit, obratem si někde na internetu najdete články, které vám dají za pravdu.“

Pravda není vždy černá, ani bílá

Lidé se tak nějak snaží udržovat vlastní integritu a místo toho, aby revidovali a přemýšleli nad svým tvrzením třeba o odmítání očkování, tak se v něm jen utvrzují. „Pak vidíme zákopovou válku, kde se každý jen utvrzuje ve svém názoru, akorát že jedna strana může mít problém, že se utvrzuje v názoru špatném.“

Na italské straně masivu Mont Blanc hrozí utržení ledovce. Úřady zavřely údolí Val Ferret

Číst článek

Dostáváme se tak až k otázce, jestli je vždy pravda někde uprostřed, nebo je jen jedna. „Myslím, že bychom se občas neměli bát říct, že na něco nejsou dva názory, ale jen jeden. Není alternativní názor k tvrzení, že existuje gravitace. Taky ale můžete mít debatu (Plusu) v Pro a proti o tom, že země je kulatá a ve které se druhá strana snaží dokázat, že je placatá… Je otázka, jestli takové debaty mají vůbec smysl.“

Jak si sociolog vysvětluje tak bouřlivou reakci na projev šestnáctileté Grety Thunbergové v OSN? „Každý, kdo dá do své promluvy nějaký morální rozměr, tak se vždy stane terčem kritiky. Jak těch, na které přímo ukazuje, tak těch, kteří si to na sebe vztáhnou. Je úplně jedno, jestli to řekne Thunbergová nebo někdo jiný,“ dodává sociolog a publicista Stanislav Biler.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme