Záleží, jestli budeme seniory dost léčit a rehabilitovat, říká gerontoložka o plánu na připlácení za léčebny
Léčebny dlouhodobě nemocných by příští rok mohly projít zásadní proměnou. Podle navrhovaného zákona by pojišťovny hradily péči maximálně 90 dní, pokud lékař nerozhodne jinak. Pak by si za pobyt měli lidé připlácet. „Situace následné péče je nesmírně složitá. Odehrává se totiž ve dvou resortech – v resortu zdravotnictví a sociálních věcí,“ uznává ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Přitom léčebny dlouhodobě nemocných v Česku podle práva neexistují, zákony je neznají, upozorňuje Holmerová. „Dlouhodobá péče je komplex služeb, jež potřebují lidé s omezenou soběstačností, která vzniká v důsledku poruchy zdraví. Jádro je zdravotní, ale je to širší, ti lidé potřebují i další služby,“ říká.
Host: ředitelka Gerontologického centra, proděkanka pro zahraniční vztahy Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Iva Holmerová. Moderuje Zita Senková
Zkrátit dobu pobytu v těchto službách na 90 dní dává podle Holmerové smysl – pokud budou fungovat další služby.
„Doléčovací a rehabilitační péče logicky trvá zhruba do tří měsíců a pak je možné zvážit jiný režim. Ale z celé posloupnosti služeb pro starší lidi, geriatrické pacienty, nelze vyjmout jeden bod, zkrátit pobyt na 90 dnů a konec,“ zdůrazňuje.
To ostatně vyplývá z koncepce geriatrické péče: starší lidé potřebují jak správnou léčbu v prvních minutách a hodinách, tak komplexní přístup v následujících dnech a týdnech, připomíná gerontoložka.
Do důchodu v 68 letech? Prodlužování délky života není argument, tvrdí šéfka gerontologického centra
Číst článek
„Starý člověk vypadá daleko hůře než mladý, když se dostaví zdravotní komplikace. Ale má stejně jako mladý člověk velký potenciál se zlepšit. Jenže to trvá déle, stonání i rekonvalescence. Takže je důležité mu dát šanci, doléčit ho, rehabilitovat. A k tomu by měla sloužit specializovaná geriatrická následná péče,“ je přesvědčená Holmerová.
Ministerstva práce a zdravotnictví podle Deníku N společně navrhují, že po třech měsících, nerozhodne-li lékař jinak, by si pacienti měli na pobyt v léčebných přispívat podobně, jako je to dnes v domovech pro seniory.
Jinak by se měl senior po 90 dnech přesunout spíše do sociálně pobytových služeb a uvolnit lůžko v léčebně. Dnes jsou služby v léčebnách dlouhodobě nemocných plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, o délce pobytu rozhoduje lékař.
Nejlepší prevence
Právě včasná léčba a dobrá rehabilitace jsou podle gerontoložky nejlepší prevencí dlouhodobé péče o seniory.
„Dlouhodobá péče, zvlášť ta lůžková, je sice o něco levnější než rehabilitace. Ale vynakládáme ji nikoliv dny a týdny, ale měsíce a roky. Takže se to prodraží,“ upozorňuje
Vaše stáří a umírání bude takové, jaké máte vztahy s rodinou, říká Bagarová. Usiluje o lepší péči pro seniory
Číst článek
„Já bych ale chtěla vědět, co bude předtím. Jestli předtím bude opravdu kvalitní rehabilitace, doléčení a kvalifikovaná geriatrická péče. A teprve když bude stav pacienta dlouhodobě vyžadovat péči, tak by měla nastoupit. Ale ne že zanedbáme akutní příznaky, léčení, doléčení a rehabilitaci a pak řekneme, že uplynulo 90 dní a lidé si to mají platit sami,“ dodává Holmerová.
Proto by podle ní měla být v každém okrese geriatrická ambulance, jenže těch je v Česku do dvaceti. A v nemocnicích by měla být geriatrická oddělení.
„Systém je stále podceňován a podfinancován, ministerstva na řešení nespolupracují a situace následné péče je nesmírně složitá, protože se odehrává ve dvou resortech – v resortu zdravotnictví a sociálních věcí... Ale spousta lidí je nesmírně obětavých a kvalifikovaných a přestože jejich pracovní podmínky jsou velmi často nevyhovující, tak odvádějí úžasnou péči,“ dodává ředitelka Gerontologického centra Holmerová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
