'Stáří může být cool.' Senioři pletou ponožky, zpívají ve sboru a jezdí na výlety
Čeští senioři hledají, jak smysluplně vyplnit svůj volný čas. Pomáhají jim s tím neziskové organizace. Babičky po celém Česku si tak přivydělávají pletením ponožek, kdy každý pár je unikátní. Senioři také společně zpívají ve sboru a koncertují na festivalech. Stáří totiž může být cool, zní heslo organizace Elpida. Zlepšit život seniorům pomáhá i spolek Hurá na výlet, se kterým mohou starší lidé jezdit na zájezdy za symbolickou cenu včetně oběda.
Ponožky plete podle ředitele Elpidy Jiřího Hraběte zhruba 200 babiček z celého Česka. Používají při tom darované zbytky vlny. Pletařky dostávají od neziskové organizace za jeden pár kolem sedmdesáti korun.
„V Česku je poměrně obtížné najít možnost, jak by si senioři mohli přivydělat k důchodu,“ uvádí Hrabě pro server iROZHLAS.cz jeden z důvodů, proč projekt před dvěma lety vznikl.
„V ceně ponožek jsou tři věci, a to odměna pro pletařku, případný nákup vlny a propagace a také podpora centra Elpida,“ doplňuje.
Každá pletařka seniorka má svůj styl, jednotlivé páry jsou tak unikátní. Paní Libuši Nedvědovou z Josefodolu pletení ponožek baví.
„Ponožky se mi pletou těžce, protože mám hrozně malá klubíčka. A musím moc přemýšlet, aby ponožka byla hezká a líbila se mi. Protože kdyby se mi ponožky nelíbily, tak bych je nepletla. Líbí se mi, když jsou hezky barevně sladěné, nejsou moc veliké a nejsou ze silného materiálu,“ popsala před časem Nedvědová.
Loni podle Hraběte prodala Elpida zhruba 10 tisíc párů ponožek. Letos nezisková organizace počítá se stejným množstvím.
Senioři se sborem zazpívají v Bratislavě
Kromě pletení ponožek mohou senioři také zpívat ve sboru. Tvoří ho pětadvacet dam ve věku od 60 do 80 let a sbormistryně, operní pěvkyně Zuzana Seibertová. A funguje už sedm let.
„Dva roky zpátky jsme zpívali na festivalech Rock For People nebo Colours of Ostrava. Letos je nejvíce vystoupení v rámci našeho mezigeneračního Old's Cool festivalu,“ vyjmenovává Hrabě s tím, že festival se teď na podzim koná v pěti městech včetně Bratislavy, kde sbor rovněž vystoupí.
Plést ponožky nebo zpívat ve sboru mohou jak seniorky, tak penzisté. Projektů se ale účastní hlavně ženy. „Máme zkušenost, že muži obvykle nejsou ve starším věku tolik aktivní. A i na našich kurzech jsou ve výrazné menšině,“ vysvětluje ředitel neziskové organizace Elpida.
Hurá na výlet
Zlepšit život seniorů pomáhá také spolek Hurá na výlet, se kterým mohou jezdit na zájezdy za symbolickou cenu včetně oběda.
Výlety pro seniory bez předražených hrnců. Chrudim má netypickou cestovní kancelář
Číst článek
„Počítáme s tím, že s každým výletníkem trochu zchudneme, ale naopak budeme o to bohatší na občansko-společenské úrovni,“ řekl před časem předseda spolku Hurá na výlet Tomáš Martinek.
Výlety pro seniory organizuje z opačného důvodu než takzvaní šmejdi. Nechce na nich vydělat, ale rád by pomohl lidem, kteří si sami cestovat netroufnou.
„Nemůžu vybrat nejlepší výlet, všechny byly báječné. Měli jsme dvakrát i Polsko, které bylo vynikající. Chválím si to, protože když zůstane baba sama a nemá nikoho, děti má daleko, tak co můžete dělat. Jsme vděční za to, že se s nimi můžeme svézt a jet s nimi na výlet,“ přiblížila Jaroslava Mrázková, která už patří k pravidelným výletníkům.
Většina českých seniorů je spokojených
Čeští důchodci jsou převážně spokojení, vyplynulo z dubnového výzkumu, ve kterém se vědci z brněnské Mendelovy univerzity ptali 3700 lidí. Jako špatnou svou životní situaci hodnotilo pouze necelých pět procent seniorů. Naopak 52 procent ji hodnotilo jako dobrou a zbytek jako přijatelnou.
Čeští senioři nejsou podle výzkumu zdaleka tou „nespokojenou a brblající" skupinou lidí, která neustále tvrdí, jak se má špatně, řekla řešitelka Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
„Jedním z faktorů je změna hodnotového žebříčku ve stáří. Na prvním místě uváděli zdraví, na druhém rodinu a přátele, na třetím lásku a až na čtvrtém peníze. V podstatě se dá říct, že pokud jim aspoň trochu funguje zdraví a rodina, nemají důvod být nespokojení," uvedla Kubíčková.
Z výzkumu ale vyplynuly problémy, které staré lidi trápí a které by mohl lépe řešit stát. „Mnozí z nich by se chtěli zapojit do nějaké dobrovolnické činnosti, chtěli by pomáhat, ale často neví kde, nemají informace. Chtěli by se seberealizovat," uvedla další z řešitelek projektu Martina Rašticová.
Dalším problémem je pak mezigenerační spolupráce. Staří lidé mají pocit, že je zbytek společnosti vnímá negativně. Pro mnohé seniory by bylo také žádoucí udržet se na trhu práce, což však znamená větší vstřícnost zaměstnavatelů vůči jejich požadavkům a přáním.
