Křesťané si na Štědrý den připomínají narození Ježíše Krista. V kostelích budou sloužit vánoční mše

Křesťané si na Štědrý den připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na rozdávání dárků. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je pravidelně nenavštěvují. Například v Praze si lidé mohou vybrat z desítek kostelů, kde se půlnoční bude sloužit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vánoce, Štědrý den, Ježíš Kristus, Ježíšek, betlém (ilustrační foto) | Foto: geralt | Zdroj: Pixabay | CC0 Public domain (5008269),©

Dnešní podoba Vánoc je relativně nová. Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá.

Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě. Tato ryba na štědrovečerním stole zdomácněla teprve ve 20. století. Nejstarší dochovaný recept je ale už z roku 1810 na kapra načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku a povidel.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vánočních zvycích natáčela Naděžda Hávová

Vánoční stromky pak měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.

Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic.

Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.

Kam na vánoční mši

V desítkách pražských kostelů se budou v úterý odpoledne a večer konat vánoční bohoslužby. Někde zazní Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Tradiční půlnoční mši v katedrále svatého Víta na Pražském hradě bude sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Seznam všech bohoslužeb je na webu Arcibiskupství pražského.

Kromě svatovítského chrámu mohou věřící v úterý o půlnoci zamířit také do kostela svatého Ignáce na Karlově náměstí nebo na mši s koledami do kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně.

Lidé, kteří nechtějí čekat až do půlnoci, mohou už ve 22.00 navštívit mši v kostele svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí nebo v klášterním kostele svaté Voršily na Národní třídě.

Velké obchody na Štědrý den zavřou úderem poledne, otevřou až v pátek

Číst článek

Kromě tradičních půlnočních bohoslužeb se budou v úterý odpoledne konat také mše pro rodiny s dětmi. Takovou bohoslužbu budou v 16.00 sloužit v kostele svatého Josefa na náměstí Republiky nebo v 16.30 v kostele svatého Petra v Petrské čtvrti.

Katolická církev v hlavním městě počítá i se zahraničními věřícími. Mše v italském jazyce začne od 22.00 v malostranském kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského.

V angličtině budou sloužit mši v 18.00 a o půlnoci v kostele svatého Tomáše na Malé Straně.

Jako půlnoční mše se v římskokatolické církvi označuje slavnostní mše v předvečer Božího hodu vánočního, tedy narození Ježíše Krista. Vigilie před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii doloženy od 5. století, slavily se ve východní i západní církvi a byly často spojeny s postem.

Papež František pak bude v úterý sloužit vánoční mši ve vatikánské bazilice svatého Petra. Půlnoční bohoslužba se bude konat také v betlémské bazilice Narození Páně.

nah, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme