Terénní pracovníci v akci: vyměňují jehly narkomanům, hrají si s dětmi
Po Česku pracuje, hlavně na ulicích velkých měst, asi 2400 streetworkerů. Nemají ale na starosti jen výměnu injekčních jehel pro narkomany. Pracují také s dětmi, které dnes začínají pít alkohol už kolem 13 let. Jak sami streetworkeři říkají, práce na ulici je drsná, má ale smysl pro celou společnost.
„Streetworkeři mi pomáhají, sakra pomáhají. Teď jsem si od nich vzal injekční stříkačky. Je možnost mastičky, ošetření,“ říká narkoman Daniel reportérce Radiožurnálu.
Daniel z Prahy bere tvrdé drogy už několik let. Streetworkeři ho nesoudí, snaží se mu ale nabídnout vedle čistých injekčních stříkaček také informace, včetně léčby závislostí.
Třeba terénní pracovník Jan Špaček je denně v kontaktu asi s 80 klienty. „My se snažíme, abychom urychlili ten postup, aby je drogy nebavily,“ vysvětluje.
Jan Špaček dělá streetworkera asi 12 let. Součástí jeho práce je i sbírání použitých injekčních stříkaček v parcích. „Tohle je víčko, ve kterém je vidět samotná jehla. Může tu být trochu krve. Šance, že se někomu něco stane, když se píchne je malá, ale nepokoušet to,“ varuje.
Streetworkři pracují s bezdomovci nebo i s dětmi. Sociální pracovník Jan Vališ je s náctiletými v kontaktu třeba na sídlišti v pražských Bohnicích. Kontaktním místem je posprejovaná maringotka u hřiště. Připomíná klubovnu.
„Je to prostor se základním vybavením, stolní fotbálek, dá se tu posedět. Sankce je třeba za kouření v blízkosti maringotky, to řešíme vykázáním,“ připomíná streetworker pravidla včetně sankcí za jejich nedodržování.
Po Česku pracuje asi 2400 streetworkerů. Podle ředitelky České asociace streetwork Martiny Zikmundové se noví pracovníci shánějí i kvůli nízkým platům v poslední době velmi špatně: „Do výběrových řízení se nehlasí noví lidé a zkušení pracovníci nám odcházejí.“
Podle České asociace streetwork je smyslem terénní práce hlavně snížit škody, které dopadají na celou společnost. Například léčba HIV pozitivního vyjde ročně na milion korun.
