Bez brigád a v duševní nepohodě. Vysokoškoláci během pandemie bojovali s výpadkem příjmů

Nejen distanční výuka, ale taky zrušené brigády komplikovaly v posledních semestrech život českým vysokoškolákům. Ti přitom podle projektu Eurostudent patří dlouhodobě k nejpracovitějším v Evropě. Během vysokoškolských studií si přivydělává většina Čechů. Nový výzkum sociologů z Akademie věd a Univerzity Karlovy ale ukázal, že za pandemie až třetina pracujících studentů o přivýdělek přišla.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, finance (ilustrační foto)

Vlivem výpadku příjmů se zhoršilo i duševní zdraví. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Loni 19. března se postupně uzavíralo celé letiště. Bylo málo cestujících, protože už byly vlastně zavřené hranice, takže jsme tušili, že se to nějak blíží ke konci, tedy aspoň my brigádníci,“ vzpomíná pro Radiožurnál na svou poslední směnu na pražském letišti studentka Letecké dopravy Lenka Mráčková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek o finanční situaci studentů během pandemie

„Poslala jsem dost životopisů. Třeba z 25 oslovených se mi ozvali z jedné. A na brigádu vůbec nebyla šance. Procházela jsem i obchody u nás v ulici. Bylo uplně plno,“ popisuje Lenka. 

Kromě finančních problémů pak musela řešit i změnu výuky a přípravu na státnice. 

„Připravovala jsem se na zkouškové. Loni v létě bylo dost náročné. Musela jsem se hodně učit, do toho jsem sháněla práci. Řešila jsem finanční krizi, protože oba s přítelem jsme byli bez práce, protože jsme oba byli z letectví. Bylo toho docela dost na mě,“ říká studentka. 

Nejdřív Lence pomohla rodina, pak přítel, který nastoupil do práce u svého příbuzného. Novou brigádu se jí podařilo sehnat až loni na podzim. V podobné situaci se během pandemie ocitly stovky vysoškolských studentů.

Prudké zhoršení

Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterého se v květnu a červnu zúčastnilo 9 500 vysokoškoláků, se finanční poměry studentů za poslední měsíce prudce zhoršily.

Musíme hledat talenty z celého světa. V internacionalizaci nesmíme selhat, říká rektor Miller

Číst článek

„Celkem 16 procent našich respondentů letos uvedlo, že nemá dostatečné finanční prostředky i na pokrytí svých měsíčních výdajů. A až 38 procent by si dokonce ze svého nemohlo dovolit zaplatit nečekaný finanční výdaj vyšší než 12 tisíc korun,“ říká jedna z autorek výzkumu Michaela Kudrnáčová. 

Hůř se podle výzkumu ztráta brigád podepsala na studentech bakalářských oborů. Většina vysokých škol, které Radiožurnál oslovil, i přesto nezaznamenala za pandemie výrazně vyšší poptávku například po sociálních stipendiích. Podle zkušenostní z Masarykovy univerzity se sociální situace zhoršila hlavně u studentů, u kterých nebyla moc příznivá už před začátkem pandemie. 

„Někteří rodiče studentů přišli během pandemie o práci. Studenti v současné době velmi špatně hledají brigády. A vidíme, že studenti také zmiňují úmrtí rodičů,“ říká prorektorka brněnské Masarykovy univerzity Simona Koryčánková. 

Podle zkušenostní z Vysoké školy ekonomické některým studentům pandemie zkomplikovala dokončení studia, uvedla mluvčí Martina Mlynářová.

Bez zlepšení

Univerzity za pandemie posilovaly hlavně poradenství a psychologickou pomoc studentům. Duševní zdraví se totiž u části vysokoškoláků i vlivem výpadku příjmů zhoršilo, popisuje Kudrnáčová.

‚Pokud nejste úplně vyhořelý, zasáhne vás to.‘ Odborníci varují před nárůstem depresí u zdravotníků

Číst článek

„I když jsme trochu předpokládali, že posunem z první vlny do třetí bude i nějaké zlepšení, že si studenti více zvykli na online výuku, na nový režim, tak se ukazuje, že to tak není. Psychická situace se u nich nezlepšovala. Byla v podstatě stejně zhoršená jako během první vlny pandemie.    

Studentka Lenka nakonec letos v lednu úspěšně složila státnice a brigádu se jí podařilo najít i přes jarní vlnu covidu. Před pár týdny nastoupila na magisterské studium. 

„Jsem hodně optimistický člověk, ale měla jsem i dny, které jsem třeba proplakala, bylo mi to líto a chtěla jsem, aby se to vrátilo tam, kde to bylo dřív. Ale co jsem se bavila s kamarády, z letectví obzvlášť, tak všichni to nesli hrozně špatně. Spousta mých známých sklouzla i k antidepresivům,“ doplňuje Lenka Mráčková. 

K práci na letišti by se Lenka chtěla jednou vrátit. Kvůli nejistotě z dalších vln pandemie si na to ale teď netroufá.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme