Světový den emotikonů. Broskev málokdo používá jako ovoce a první smajlík možná pochází od Čecha
Emotikony, nebo více česky smajlíky, používáme každý den. Používáme je v SMS zprávách, na sociálních sítích, a dokonce i ve fotografiích. Nyní mají emotikony i svůj mezinárodní den. A je jím právě 17. červenec. U této příležitosti společnost Apple představila novou kolekci. Majitelé jablečných přístrojů se tak mohou těšit na zombie, kojící ženu nebo dinosaura.
Nejpoužívanějším smajlíkem je podle serveru EmojiTracker, který v reálném čase počítá použití smajlíků na sociální sítí Twitter, smějící se smajlík se slzami. Na druhém místě je v době uzávěrky článku smajlík s vyceněnými zuby a na bronzové příčce prsty ve tvaru V.
V polovině roku 2015 byly emotikony součástí poloviny všech přidaných komentářů na sociální síti Instagram, píše to Instagram na svém blogu. Celkem 86 % lidí, kteří používají na twitteru smajlíky, jsou mladší 24 let. A 57 % uživatelů emotikon na twitteru jsou vlastně uživatelky, analyzuje sociální síť na svém blogu.
Pokud používáte chatovací aplikaci Messenger, tak věřte, že právě skrze tuto aplikaci se denně pošle 5 miliard emotikonů. Toto číslo přinesla Emojipedia.
V nabídce emotikonů je i ovoce a zelenina. Pouze 7 % uživatelů používá emotikonu broskve jako vyjádření ovoce, ostatní ji používají spíše k náznaku intimních partií, které blíže specifikuje Emojipedia.
Jak vznikal smajlík
Mobilní smajlíky emoji dostanou vlastní film. Ale proč?!
Číst článek
Za otce tohoto kulatého obličeje s jednoduchým úsměvem se považuje výtvarník Harvey Ball. Ten ho vytvořil do kampaně pro pojišťovnu. S prvenstvím to ale není úplně jednoduché. Smajlíky v textové podobě, jak je známe z prvních SMS zpráv a e-mailů, představil radě informatiků Scott Fahlman 19. září 1982. Tehdy definoval :-) jako smajlíka pro vtipné věci a :-( jako pro věci, které nejsou vůbec vtipné.
Letos ale přišly nové informace z brněnské společnosti Archaia. Ta totiž nalezla symbol smajlíka u podpisu českého opata Bernarda Henneta na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně. David Merta ze společnosti Archaia uvádí, že „opat jej používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741 “.
