Ukrajinci mají tvrdší povahu než Češi. Kdo jiný by ale Putinovi vzdoroval, říká ukrajinská vědkyně
Fyzička Teťana Ostapčuk žije v Česku už pětadvacet let. „Cítím se víc česky než ukrajinsky. Na Ukrajině jsem se cítila jako blekotající ovečka, která se nedokázala přizpůsobit postsovětským podmínkám. Tady se ale cítím jako mezi rovnými. Češi jsou v porovnání s Ukrajinci jemnější, mírumilovnější. Zřejmě proto, že měli v historii méně drastických zážitků,“ srovnává vědkyně z Fyzikálního ústavu Akademie věd v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
Ostapčuk ve své domácnosti ubytovala postupně dvě ukrajinské rodiny, které utíkají před válkou.
„Škála lidí, kteří přicházejí, je široká. Přichází lidé z různých oborů, z různých společenských vrstev. A nelze říct, že by všichni byli vyloženě jen hodní. Ale jen pokud je někdo drsnější nebo agresivnější, neříkala bych o něm, že je horší. Pokud by všichni Ukrajinci byli takové ovečky jako já, země by padla za tři dny. Ukrajinská povaha je tvrdší, drsnější,“ porovnává.
„Já myslím, že ruská agrese není závislá na tom, jestli je u moci Vladimir Putin, nebo někdo jiný.“
Teťana Ostapčuk
Těžko si představit jiný evropský národ, který by už téměř padesát dní dokázal čelit Rusku. „V tuto chvíli zachraňujeme nejen Ukrajinu, ale i celou Evropu,“ zdůrazňuje Ostapčuk.
Takoví lidé by ale podle ní v rozmanitosti Evropy mohli být prospěšní celku. „Ano, budou se v něčem vymykat. Ale pokud by Evropa přijala Ukrajince do svého společenství a dovolila jim pocítit, že jsou vítaní a že jejich zájmy bude Evropa shledávat důležitými... Myslím, že Ukrajina by byla nezbytnou obrannou součástí evropského celku,“ myslí si fyzička.
Teťana Ostapčuk přiznává, že ruskou agresi čekala: „Já myslím, že ta agrese není závislá na tom, jestli je u moci Vladimir Putin nebo někdo jiný. Alternativy k Putinovi jsou ještě horší. Pro většinu ruské společnosti je Putin docela přijatelným vůdcem, jsou na něj pyšní.“
Proč odmítá v pořadu Hovory mluvit rusky? V čem se liší východ a západ Ukrajiny? Ptá se David Šťáhlavský.
