Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější
První měsíce koronavirové pandemie se zdály být pro klima úlevné, zastavily se továrny, bylo méně letadel i aut, klesly emise skleníkových plynů i dalších škodlivin. Klimatolog Radim Tolasz ale upozorňuje, že pandemie změny klimatu nezastavila.
„Klimatologie se pohybuje v dlouhých časových intervalech a my klimatologové jsme hned na jaře věděli, že sestup emisí, který byl zaznamenaný, bude krátkodobý. Podle našich odhadů bude mít letošní rok snížené emise globálně zhruba o pět procent. A vzhledem k tomu, že se emise zase vrací rychle zpátky, se ten pětiprocentní pokles na klimatu prakticky vůbec neprojeví,“ vysvětluje klimatolog, který Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Neočekává, že by důsledky koronavirové krize zastínily tu klimatickou.
„Nejsem přesvědčen o tom, že si svět po epidemii řekne, že na klima můžeme zapomenout. Věřím, že nedojde k tomu, že by snahy o nějakou globální dohodu vyšuměly do ztracena s odvoláním na covid.“
Tolasz si ani nemyslí, že by kvůli oživení ekonomik po covidové krizi mohlo v některých zemích dojít k otevírání uhelných dolů nebo k většímu využití fosilních paliv než dosud. „Jsem přesvědčený, že ekonomové už teď přemýšlí nad tím, jak nastavit ekonomická pravidla těžby fosilních paliv tak, aby se přestaly vyplácet,“ míní.
V boji s klimatickou krizí je potřeba přistoupit k činům, vyzval politiky britský princ Charles
Číst článek
„I ve Spojených státech, které za éry prezidenta Donalda Trumpa často tvrdí, že změna klimatu neexistuje a že budou podporovat fosilní byznys, byla cena elektřiny vyrobená v loňském roce z fosilních paliv vyšší než z obnovitelných zdrojů. A to v Americe znamená, že ten fosilní byznys opustí,“ myslí si laureát Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu.
I jádro je lepší než uhlí
Tolasz nastiňuje také vizi, jakým směrem by se měla v rámci ochrany klimatu ubírat česká energetika. „Museli bychom rozhodnout o tom, že budeme trvat na útlumu spotřeby fosilních paliv v českých elektrárnách. A na tom, aby se postupně odcházelo i od spalování plynu, ropy a dalších fosilních paliv ve prospěch takzvané zelené energie. Což je třeba vodní energie a z mého pohledu je to i jádro.“
Připomíná, že vládní uhelná komise by měla ke konci roku rozhodnout, kdy Česko odejde od uhlí. „Bude naplánovaný nějaký postupný útlum. Zatím se z uhelné komise dozvídáme kusé zprávy, že to bude kolem roku 2030 nebo krátce po roce 2030,“ připomíná.
Připouští, že pro žádnou vládu nebude jednoduché se k takovému kroku odhodlat. „Pokud lidé zvolí takovou vládu, která bude mít odvahu, aby to udělala, tak to udělá. Pokud zvolíme vládu, která to nebude chtít udělat a budeme to odsouvat ještě dalších pět až deset let, stejně to budeme muset udělat, a bude to bolestnější,“ varuje.
Podíl člověka
Podle Tolasze ale česká veřejnost začíná chápat, že se s klimatem něco děje a hlavně že za to alespoň částečně může člověk.
„Dokonce si myslím, že veřejnost začíná chápat, že nejde jen o klima. V okamžiku kdy se bavíme o fosilních palivech, bavíme se i o běžných smogových situacích na Ústecku, Ostravsku a v Praze, které v následující zimě přijdou. A pokud odejdeme od fosilních paliv, budeme dýchat zdravější ovzduší,“ připomíná.
Jak velký je podíl člověka na aktuálních změnách klimatu, se podle něj přesně říct nedá. „Ale z tvrdých dat je jednoznačné, že spalování fosilních paliv a to, jak se chováme ke krajině, jednoznačně směřuje k tomu, že nutí přírodní procesy a klimatický systém jako takový, aby se oteplovalo,“ naznačuje.
Planeta lépe dýchá, každý neuskutečněný let je pro klima výhrou. Beze změn jde ale o dočasný jev
Číst článek
Vysvětluje, že pokud by vliv člověka na změny klimatu tvořil jen malý podíl, klimatický systém aktuálně globálně směřuje k ochlazování. „To dnes víme, protože umíme alespoň částečně od sebe odlišit přirozené kolísání a variabilitu klimatu a ten antropogenní vliv,“ popisuje.
Migrace i nedostatek vody
V případě, že by se v následujících dvaceti letech v oblasti klimatu nic neřešilo, na konci století by podle odhadů došlo k vzestupu globální teploty zhruba o šest nebo sedm stupňů. „Dnes jsme na jednom stupni,“ připomíná klimatolog a nastiňuje důsledky:
„Jedním z nich by pravděpodobně byla masová migrace, protože by se dramaticky zvýšil podíl plochy na zemi, která bude těžce obyvatelná. A například ve střední Evropě bychom měli velký problém s vodou. Protože srážky se nezvyšují a modely neukazují, že by se měly dramaticky zvyšovat, vyšší teplota udrží více vody ve formě vodní páry a méně vodních kapkách. To znamená, že by pršelo pořád stejně a při vyšší teplotě, tedy větším výparu, by v české krajině chybělo dramatické množství vody.“
Poslechněte si v audiozáznamu Osobnost Plus. Ptala se Barbora Tachecí.
