Traumata holokaustu se týkají i potomků přeživších. Musíme je chránit, říká právnička
Skupina pozůstalých po lidech, kteří zahynuli během nacistické okupace v romském táboře v Letech u Písku, chce odškodnění za morální újmu, kterou jim svými výroky způsobili poslanci SPD Tomio Okamura a Miloslav Rozner. „Jsem ráda, že se pozůstalí domáhají svých práv. Potomci přeživších koncentračních táborů mohou mít podobná traumata jako ti, kdo je zažili,“ tvrdí právnička Klára Kalibová, zakladatelka organizace In Iustitia.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se za svá slova omluvil a obvinění z popírání holokaustu považuje za kampaň proti svému hnutí. Nezpochybňuje prý útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.
Podle Kalibové ale omluva nemá žádný vliv na rozhodování o tom, zda došlo ke spáchání trestného činu. „A je otázka, zda jeho omluvy vůbec brát vážně, podobných výroků se dopouští pravidelně,“ připomíná právnička Okamurovy výroky z roku 2014. Policie tehdy případ odložila.
„K trestním postihům má být saháno až v extrémních případech, a to se promítá na přístupu policie k domněle subtilnějším projevům rasismu nebo popírání holocaustu. Okamura zlehčuje utrpení a k tomu je třeba to chápat kontextuálně i z pohledu poškozených. Je zde velký prostor pro zlepšení,“ tvrdí Kalibová. Verbální projevy nesnášenlivosti podle ní policie nemá tendenci řešit v trestním řízení.
Společnost hrubne
Česká společnost je podle právničky Kalibové nejvíce citlivá vůči českému utrpení za druhé světové války, přičemž po roce 1989 se začalo více hovořit i o židovském holocaustu. O tom romském se ale stále ještě mnoho neví a nedostatečně se usiluje o to, aby se k těmto třem momentům přistupovalo rovnocenně.
Skupina pozůstalých po obětech tábora v Letech podala trestní oznámení na Okamuru a Roznera
Číst článek
„Lidé nejsou schopni nahlédnout bolest konkrétních poškozených a interpretují to jako přepjaté jednání nebo nadstandardní požadavky. Posledním přeživším je mezi devadesáti a sto lety a pro druhou a třetí generaci je třeba zajistit, aby nedocházelo k popírání traumat jejich nejbližších,“ zdůrazňuje Kalibová.
Nedávný průzkum, na kterém se podílel Ústav pro studium totalitních režimů a Sociologický ústav AV, ukázal, že 75 procent lidí napříč věkovými kategoriemi považuje Romy za nesympatické (více čtěte zde). „Romové jsou na tom dlouhodobě velmi špatně. Překvapuje mě v něm spíš ta nevraživost vůči Židům, na ní se dá lépe měřit zhrubnutí společnosti,“ upozorňuje.
„Mantinely se posouvají tam, kam je posunout necháme. Je na místě zvednout pár případů, protáhnout je celým trestním nebo civilním řízením a dosáhnout rozhodnutí, která do budoucna řeknou trestním orgánům, veřejnosti a pachatelům, že tohle už ne,“ uzavírá.