Trojka z testu znamená, že dítě se naučilo tři čtvrtiny látky, kritizuje známkování šéfka Učitelské platformy

Ve školách je pololetí. Tam, kde se učí tradičně, se píšou pololetní písemky a uzavírají známky. „Hodnocení by ale mělo probíhat kontinuálně, ne že se v lednu napíše 30 testů a pak se to vyhodnotí. Dítě by mělo vědět, kam směřuje a co se po něm chce. Jenže známky spíš reflektují to, co se nenaučilo, než co už umí,“ tvrdí šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová. „Trojka ve skutečnosti znamená, že dítě se tři čtvrtě látky naučilo a umělo dobře.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Při výuce bez roušek.

Naučit se přijímat vlastní chyby by se děti měly naučit právě ve škole, navrhuje Mazancová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

České školy by podle Mazancové měly od známek přejít k responzivní výuce, proti je ale část učitelů i rodičů: „Rodič a učitel ve středním věku absolvoval základní školu před dvaceti nebo třiceti lety. A pak už byl v životě úspěšný. To znamená, že má pocit, že i když nemá ze školy nejlepší zážitky, tak se mu to vlastně vyplatilo.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. Moderuje sestra Angelika

Proto je podle ní těžké přesvědčit veřejnost, že by dnešní škola měla vypadat jinak. „A že tlak na výkon, který cítím v některých školách a z některých rodičů, možná i z některých dětí samotných, není to nejlepší. Ale jako společnost ještě nejsme úplně zralí se známkování vzdát,“ uznává Mazancová.

Podle ní by pomohla osvětová kampaň, která by trvala třeba dva roky. „Jenže teď je pololetí a je to tady zase: ‚Máš to mezi dvojkou a trojkou, to přece můžeš ještě vytáhnout.‘ Tohle by ale nemělo být podstatné, hodnocení by mělo probíhat po celý rok,“ navrhuje učitelka a dodává:

Psycholožka radí dětem: Neútočte na učitele, i když máte pocit, že je nespravedlivý. Nabídněte spolupráci

Číst článek

„Myslím, že s přicházejícími mladými učiteli to půjde. Je na nás všech, abychom z dětí sundali tlak na dobré známky, protože jsou hodně nevypovídající.“

Mazancová vyučuje na gymnáziu společenské vědy a angličtinu, žáky se snaží vést k tomu, aby anglicky mluvili, i když s chybami:

„Snažím se je přesvědčit, že mi chyby vůbec nevadí, že jsem šťastná, když se mnou mluví. Když budou sedět a mlčet, tak se nikam neposunou. Jenže v nich ta představa, že můžou udělat chybu, někde vznikla a opravdu dlouho mi trvá, než to v nich změním.“

Přitom naučit se přijímat vlastní chyby by se děti měly naučit právě ve škole, navrhuje Mazancová: „Sáhněme si do svědomí, kdo z nás umí dobře přijímat vlastní chyby, přiznat si to a zároveň se tím moc netrápit, prostě se poučit a jít dál. Takže ta změna je pomalá, ale děje se.“

„Učitel už není nositelem informace, protože ty se dají najít velmi jednoduše.“

Škola a učitel by podle ní neměli být pro děti nepřítelem. „Učitel už není nositelem informace, protože ty se dají najít velmi jednoduše. Žák za vámi nepřijde, abyste mu řekli Newtonův zákon, ale spíš abyste mu vysvětlili, proč je důležité, aby ho znal.“

Vážit slova

Učitelská platforma se podílela mimo jiné na vytvoření Učitelského kodexu.

‚Proč se to vůbec učíme?‘ Když se děti učí badatelskou metodou, odpoví si na to samy, shodují se kantoři

Číst článek

Deset zásad má hodnotově ukotvit učitele a inspirovat je, v zásadách mimo jiné stojí, že učitel má vytvářet ve škole bezpečné prostředí nebo se má zajímat o koníčky svých žáků.

„Dost často se totiž mluví o porušování etických zásad ve školách ze strany učitelů, o projevech moci, o nevhodném chování. Je důležité říkat, že my si uvědomujeme, že naše profese má obrovský vliv a učitelé by měli vážit, co dělají a říkají,“ dodává předsedkyně Učitelské platformy Mazancová.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

sestra Angelika, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme