Distanční výuka se podepsala na psychickém stavu učitelů. Práce jim příliš zasahovala do volného času

Několikaměsíční distanční výuka v době koronaviru měla negativní vliv na psychický stav učitelů. Od pondělí se sice budou už všichni žáci i studenti středních škol učit prezenčně, mnozí pedagogové ale přiznávají, že jsou na pokraji sil. Třeba i kvůli tomu, že práce často zasahovala do jejich volného času. Oslovení psychologové zdůrazňují, že pokud mají kantoři umět pomoct studentům po návratu do škol, musí být sami v dobré duševní kondici.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pro učitele bylo náročné během distanční výuky jasně oddělit práci od volného času | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Učitelka Alena Bartošová našla v distanční výuce hodně pozitiv, přesto přiznává, že to bylo náročné období.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mnozí učitelé přiznávají, že po měsících distanční výuky jsou na pokraji sil. Poslechněte si reportáž Evy Šelepové

„Člověk sešel a byli jsme fakt 24 hodin denně v pohotovosti. Jak jsme naběhli na režim, kde jsme všichni propojení v rámci chatu, tak jakmile cinkne zpráva, i v deset večer, oni vidí, že jste si to přečetli a víte, že během dalších dvanácti hodin vám přijdou desítky dalších zpráv,“ popisuje Bartošová Radiožurnálu.

Právě tohle bralo učitelům nejvíc sil. Volný čas od pracovního proto musí umět oddělit. „Děti v deset večer do whattasappový skupiny – z čeho bude ta písemka? A to já říkám, holky ne, to fakt ne. To ať si píšou mezi sebou,“ říká školní psycholožka Radka Lenská.

Bojoval s tím také učitel dějepisu Jan Jiráň. Vadilo mu i to, že některé věci trvaly při online hodinách výrazně déle, než kdyby byl s dětmi ve třídě.

„Jedno cvičení, které bychom ve škole kontrolovali do pěti minut, tady řešíme i deset. Do toho vleze technický problém, musí se odmutovat a říct to. Je to dost neefektivní. Po tom roce toho mám plné zuby,“ uvádí Jiráň.

Věřím, že se od 31. května budou moct konat školy v přírodě, říká ministr Plaga

Číst článek

Úleva od povinností

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by teď měli nadřízení učitelům ulevit například od administrativních povinností.

„Aby dělali jen to nejnutnější a soustředili se na návrat dětí a pedagogickou práci. A samozřejmě mohou objednat i psychohygienické programy pro učitele. Ve své škole jsem to udělal, ale zájem nebyl takový, jaký jsem očekával,“ líčí Černý.

Kantoři si podle Černého nemají klást přehnané cíle a smířit se s tím, že během posledních pár týdnů už tento školní rok nezachrání. Psychologové zase učitelům radí, aby svoje problémy a pocity sdíleli – třeba s kolegy nebo se obrátili na školního psychologa.

Jedním z jich je Daniel Štach. Podle něj by psychologická pomoc měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky přímo ve škole.

Letní doučovací kempy jsou podle Plagy jen začátek, zkracování prázdnin se nechystá

Číst článek

„V praxi to funguje tak, že ten kolega dorazí za mnou a rozebírá, že tento žák, řekněme problémový, zase udělal to a to. Dáváme si nějakou zpětnou vazbu. To je vlastně taková psychohygiena,“ popisuje.

Skvělým nástrojem je podle Štacha takzvaná supervize. Do školy pravidelně dochází nezaujatý odborník, se kterým učitelé rozebírají problémy z praxe.

„Frekvence může být jednou za dva měsíce. Nestálo by to ani tolik peněz. Roční náklady na supervizi pro školu jsou 30 až 50 tisíc korun,“ vysvětluje Štach.

Už v roce 2019, tedy rok před začátkem pandemie, studie Univerzity Karlovy ukázala, že téměř dvě třetiny pedagogů prožívají v kvůli práci dlouhodobý stres a hrozí jim syndrom vyhoření.

Eva Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme