Pokud k institucionálnímu rasismu dochází, musíme ho zastavit, říká zmocněnkyně pro lidská práva

Podaří se Kláře Šimáčkové Laurenčíkové zlepšit spolupráci státu a neziskových organizací? Jak by se to mohlo projevit v péči o uprchlíky z Ukrajiny? Je u nás institucionální rasismus? A v čem zaostáváme v zajišťování práv dětí a mladistvých? Moderuje Tomáš Pancíř.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nová vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková

Nová vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková | Foto: Luboš Vedral

Situace velké části romských uprchlíků není úplně jednoduchá. Ostatně na našem webu iROZHLAS.cz je detailní rozbor toho, jak je třeba možné, že mnozí z nich mají i maďarské občanství a co to v jejich situaci znamená. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan ve čtvrtek odpoledne v Poslanecké sněmovně řekl, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. Zároveň požádal maďarského ministra vnitra o co nejrychlejší a důkladnou lustraci. Z vašeho pohledu jaký je správný postup? Je to ten, že ve chvíli, kdy se zjistí, že uprchlíci mají i maďarské občanství, že jim vláda zprostředkuje dopravu do Maďarska a tímto tím to končí?
Myslím si, že je důležité v tuto chvíli přesně do tohoto dialogu zapojit experty nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují právě problematice integrace cizinců. Myslím, že tam je velké know-how o tom, jak tyto situace opravdu řešit citlivě. Netroufnu si teď říct, co je dobré plošné řešení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké budou první kroky nové zmocněnkyně pro lidská práva? Existuje v Česku institucionální rasismus vůči Romům? Jak zlepšit součinnost vlády a neziskového sektoru? Kláry Laurenčíkové se ptal Tomáš Pancíř

Je určitě hrozně důležité nějak individuálně posuzovat, v jaké kondici děti a rodiny jsou. Jestli nepotřebují nějakou základní stabilizaci před další dopravou do nějaké další země. Pokud ji potřebují, tak se domnívám, že bychom se měli snažit ji poskytnout a zajistit. Potom řešit nějaké další opatření.

Iniciativa Hlavák, která zajišťuje pomoc uprchlíkům právě na pražském Hlavním nádraží, ve svém prohlášení v minulých dnech mimo jiné napsala, že „existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat, že je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě nikomu politické body nepřinese“. Sdružení romských neziskových organizací v otevřeném dopise premiérovi napsalo, že jde ve svém důsledku o institucionální rasismus vůči Romům. Souhlasíte s těmito stanovisky?
Souhlasím s tím, že i já jsem v těch předchozích týdnech zaznamenala hlasy v terénu zejména ze strany nevládních organizací, že zejména na začátku procesu integrace a příchodu romských rodin s malými dětmi do České republiky, více početných rodin, docházelo k situacím, kdy skutečně jejich potřeby nebyly řešeny úplně stejně jako potřeby rodin neromských.

Koordinátor dobrovolníků: Systém pro uprchlíky nefunguje, stát se o ně ve vyřizovací lhůtě nestará

Číst článek

Tyto hlasy jsem také zaznamenala a pokud k tomu skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.

Říkáte, že nějaké informace v tomto směru jste v terénu dostávala. Kdo za to může? Kdo se dopustil rasismu podle těchto poznatků?
Určitě nedokážu přesně určit, kdo za to mohl. Jestli v tuto chvíli můžeme opravdu nějak poctivě analyzovat situaci, tak se omlouvám, ale to zatím nedokážu říct. Určitě bych stála o nějaké expertní stanovisko a zkušenosti kolegů, kteří se dlouhodobě zaměřují právě na téma integrace a jsou skutečně v terénu, můžou pomoci rozkrýt, kde k největším problémům docházelo a dochází. A hlavně tedy navrhnout nějaká konstruktivní řešení.

Říkala jste, že s tím budete chtít něco dělat. To, co budete chtít dělat, bude vyžádání si expertního stanoviska?
Vím, že právě v příštích dnech zasedá výbor pro práva cizinců, kde na jednom místě o současné situaci budou hovořit právě experti z nevládních a expertních organizací se zástupci státní správy a ministerstvem vnitra.

Romští uprchlíci s dvojím občanstvím. Maďarský pas získali před lety, teď je překážkou pro podporu

Číst článek

Budu se snažit na tomto jednání samozřejmě být a dát dobrý prostor pro to, aby proběhla kvalitní diskuse o tom, co můžeme zlepšit a kde jsou některé, možná i strukturální bariéry, které v tuto chvíli brání nějaké opravdu dobré podpoře těchto rodin.

V tuto chvíli nemáte nějaký svůj vlastní pocit, kde ty bariéry jsou?
Nedokážu, nebo nechtěla bych teď hovořit v rovině pocitu. Rozhodně stojím za tím, že nikdo nemůže za to, za jakých podmínek se narodil. Zabývám se dlouhodobě právě agendou ochrany práv dětí a samozřejmě všechny děti potřebují také bezpečí, stabilitu.

Je nesmírně důležité řešit to, jak můžeme jakýmkoliv rodinám, které potřebují pomoc, tu pomoc zajistit. Právě s ohledem na to, že děti z těchto rodin mají častokrát za sebou náročné útrapy, dlouhou cestu, jsou vyčerpané, potřebují pomoc. Určitě stojím za tím, že je důležité analyzovat, co nám v terénu v tuto chvíli funguje, co nefunguje a poctivě se bavit i o tom, kde opravdu musíme možná přidat nebo nějak zefektivnit naši podporu.

Co bude dělat s podněty, které poukazují na institucionální rasismus? V čem bude navazovat na svou předchůdkyni? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.

Tomáš Pancíř, Tomáš Berný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme