Polynina matka si našla práci v šicí dílně v Petřvaldu. ‚Chtěli jsme pomoct,‘ říká zástupce firmy
Devítiletá gymnastka Polyna si docela rychle zvykla na nový sportovní oddíl i na to, že pro české kamarádky je Polča. A její matka Larysa si už našla práci v šicí dílně, kde se vyrábějí sportovní dresy. Může tak zajistit skromné živobytí pro všechny své tři dcery. Český rozhlas sledoval ukrajinskou rodinu a její sžívání s českou realitou celé čtyři měsíce.
Larysa si v Česku už našla práci – zaměstnali ji v šicí dílně. Nyní v ní vyrábí florbalové dresy. Využívá při tom své praktické zkušenosti z Ukrajiny, kde své dceři Polyně vyráběla sama gymnastické dresy. Její profese by za běžných okolností byla jiná, neboť má vystudovanou vysokou školu v Kyjevě. Věnovala se na ní designu.
Larysa si našla práci i přátele v šicí dílně. Zkušenost má s šitím gymnastických dresů pro dceru Polynu. Poslechněte si čtvrtý díl
Odpočívárnou pro švadlenky je útulná malá kuchyňka. Nyní z části slouží i jako učebna českého jazyka.
„(Larysa) mi padla hned do oka. Je taková sympatická, usměvavá, taková skromná. Na to, že je vlastně vysokoškolačka, si nehraje na nic,“ popisuje jedna z jejích kolegyň.
Když redaktorka Českého rozhlasu vyzvídala, co už Larysa umí česky, kolegyně Marcela rychle napovídá, že už zná žehličku.
„Da, žehlička,“ potvrzuje rázem Larysa a pokračuje ve vyjmenovávání a trénování českých názvů šicího náčiní. „Jehla, dvojjehla…“
Barbora se přidává s tím, že nejlépe se pomáhá rukama, nohama a možná srdcem. „Je to lepší a lepší. Rozumíme si. Ona je strašně usměvavá. Když ráno přijde do práce, přidá nám takovou energii,“ popisuje.
Devítiletá gymnastka Polyna v Česku sklízí úspěchy. Ukrajinka má bronz i nové kamarádky
Číst článek
Larysa si už pomalu na české prostředí zvyká a je klidnější. Začátky ale byly těžké. V neznámé zemi neznala jazyk a musela se postarat o děti. Proto je moc ráda, jak ji tady v malé šicí dílně v Petřvaldu na Karvinsku kolegyně přijaly.
Vzpomíná i na svoje narozeniny. V dílně ji tehdy kolegyně jako překvapení uspořádaly oslavu. Jednou z organizátorek byla Marcela.
„Protože se narodila ve stejný den, jako můj vnuk, tak jsem si řekla ‚bude mít narozeniny, musíme jí udělat překvapení‘. No, tak Kristýnka koupila dárek a tady byl dort,“ popisuje. „Jeden přinesl záviny, Kristýnka donesla maso, Verunka donesla vajíčka. Měla hroznou radost a zazpívali jsme jí ‚všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví‘,“ pokračuje.
„Myslím si, že tady zapadla. Je na ní vidět, jak postupem času pookřála. A to je v tuto chvíli důležité,“ říká o Laryse zástupce firmy Burik Roman Kantor. Doplnil, že vůbec neřešili, jestli Larysa bude dělat nějaké chyby při práci. Prostě ji vzali, protože chtěli pomoct rodině z Ukrajiny.
„My neděláme atomovou energii, takže když se u nás stane chyba, dá se to jednoduše napravit,“ vysvětluje.
Zatímco Larysu učí česky parta švadlenek, její mladší dcery Polyna a Emma na to mají ve škole speciální hodiny.