Ukrajinci jsou hrdí, o pomoc neprosí. Ale dochází jim potraviny a peníze, říká humanitární pracovník
Ochota českých občanů pomáhat Ukrajině nemá v moderní historii obdoby, peněžní dary jsou rekordní a lidé ubytovávají uprchlíky bez nároku na jakoukoli odměnu. Přímo na Ukrajině pomáhají humanitární organizace.
Člověk v tísni zatím vypravil pět vlaků a pět kamionů s humanitární pomocí. „Především jde o potraviny, matrace, povlečení. Prostě věci, které potřebuje člověk k tomu, aby mohl delší dobu slušně žít v improvizovaných podmínkách,“ říká pro Český rozhlas Plus humanitární pracovník Ivo Dokoupil.
„Důležité jsou i hygienické potřeby a snažíme se investovat i do nákupů bojlerů nebo praček,“ dodává Dokoupil.
Se svým týmem působí na slovensko-ukrajinské hranici, ale postupně se zaměřuje i na vnitrozemí v Zakarpatské oblasti. „Setkáváme se s velkou solidaritou místních, kteří sami mají málo, protože tento kraj vždy byl a je velice chudý,“ podotýká s tím, že například v Poljaně, městě o 2,5 tisících lidí, je nyní registrováno 10 tisíc uprchlíků.
‚Začal na mě padat strop.‘ Ukrajinské centrum pro pacienty s HIV zdevastovaly ruské rakety
Číst článek
„V Čopu jsme byli ve velké škole, kde bylo ve třídách a v kabinetech ubytováno na 300 lidí. Spali improvizovaně na matracích a prádlo jim perou učitelky, které každý den nosí tašky domů,“ popisuje.
„Teprve z rozhovoru člověk pochopí, že prostředky jsou omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované.“
Ivo Dokoupil
V regionu už vznikají sklady a výdejní centra pro distribuci pomoci, která zřejmě bude muset být dlouhodobá, protože už nyní prý lidem začínají docházet potraviny i peníze.
„Nikdy jsme se nesetkali s nějakou prosbou, protože oni jsou velice hrdí. Teprve z hodinového rozhovoru člověk pochopí, že jejich prostředky jsou velice omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované,“ přibližuje.
Válka trvá už osm let
Uprchlíci se hned na nádraží registrují, aby o nich úřady měly přehled, mnozí pak ale opět odjíždějí, aniž by se odhlásili. „Uvádí se, že asi 15 procent z nich chce pokračovat dále, ostatní mají tendenci tady zůstat. Ať už z důvodu toho, že nemají peníze, nebo mají obavy ze života v zahraničí. Pro ně je třeba vybudovat zázemí,“ uvádí Dokoupil.
Ztráty nepřítele rostou, hlásí Kyjev i Moskva. První civilisté z Mariupolu jsou podle úřadů v bezpečí
Číst článek
„Mnozí z nich přišli úplně o všechno, protože třeba stavěli někde dům Charkově, celý život spořili a najednou mají dvě igelitky a je jim 65 let. Ty příběhy jsou jen smutné a budoucnost není příliš veselá. I kdyby válka skončila, tak se nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města,“ dodává.
Cílem Rusů je podle něj vyvolat uprchlickou vlnu, která naruší stabilitu Evropy, a zničit ukrajinskou infrastrukturu, aby se z Ukrajiny stal slabý stát.
„I kdyby válka skončila, tak se lidé nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města.“
Ivo Dokoupil
„Nelibost vůči Rusům značně stoupla. Před konfliktem sem jezdili turisté z Ruska a nikdo jim nedával najevo, že je zde nějaký konflikt a že zabrali Krym. Ale teď mám pocit, že se to změnilo,“ všímá si pracovník Člověka v tísni.
„Ukrajinci v té válce žijí pořád už osm let. I když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci.“
Ivo Dokoupil
Český premiér Petr Fiala (ODS) v úterý odjel do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Takové gesto má podle Dokoupila velký význam:
„Ukrajincům pomáhá pocit, že nejsou sami v boji se silnějším nepřítelem. Vždy si toho vážili, ať už to bylo na Majdanu nebo v pozdějších letech války.“
„Je třeba opakovat, že to trvá už osm let. Ukrajinci v té válce žijí pořád, i když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci. Všude tam, kam přijedeme a řekneme, že jsme Češi, tak máme dveře otevřené. A je úžasný pocit, že můžeme takto pomáhat,“ uzavírá.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
