Nebude do roku 2024 v Česku žádné dítě v ústavu? Změnu prosazují poslanci pěti stran

Všechny děti do tří let by mohly od roku 2024 žít v rodinách místo v ústavech. Poslanci z pěti sněmovních stran se takovou změnu snaží prosadit jako pozměňovací návrh k novele o sociálně-právní ochraně dětí. Návrh počítá s postupným přesunem dětí z ústavů. V první fázi by se od roku 2023 měly do rodin dostat všechny děti do jednoho roku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Kláry Laurenčíkové je umisťování nejmenších dětí do ústavní péče v evropském srovnání už téměř raritou (ilustrační foto) | Foto: Jan Schejbal / Empresa Media | Zdroj: Profimedia

„První syn, který k nám přišel, měl dva a půl roku. Druhý měl dokonce čtyři roky. Ústavní deprivace spočívala v tom, že děti byly vůči nám velmi nedůvěřivé. Ty děti nejsou například schopny se zaměřit na jednu podstatnou důležitost nebo se třeba učit od druhých. Nebylo vůbec jednoduché je těmito schopnostmi vybavit,“ popisuje Radiožurnálu adoptivní i pěstounská maminka Miloslava Striová, která po vychování dětí pomáhá dalším pěstounským rodinám v takzvané doprovázející organizaci.

Duda navrhuje ústavní zákaz adopce dětí homosexuály. Trzaskowski ho kritizuje za milost

Číst článek

Poslankyně Olga Richterová z Pirátské strany, která s kolegy navrhuje děti do tří let z ústavní péče vyloučit, popisuje i další navržené změny. „Máme soubor návrhů, kde jeden z klíčových návrhů je navázání odměny pěstounům na minimální mzdu tak, aby se pravidelně valorizovala. Ruku v ruce s tím jde i kvalitní podpora. Třetím aspektem je to, že pokud řešíme toto, tak můžeme dořešit také maximálně 250 dětí do tří let věku,“ uvádí Richterová.

Podle předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Kláry Laurenčíkové je umisťování nejmenších dětí do ústavní péče v evropském srovnání už téměř raritou. „My bychom tímto následovali většinu evropských zemí, kde takováto hranice je zákonem dávno stanovena. Například na Slovensku od roku 2006 není možné umisťovat do ústavních zařízení děti mladších šesti let. Jsme opravdu jedna z posledních zemí z celé Evropy, kde ještě stále malá miminka mohou vyrůstat v ústavní péči,“ vyjadřuje se Laurenčíková.

Dodává, že Česko k zajištění rodinné péče pro nejmenší děti loni vyzval i Evropský výbor pro sociální práva. Sněmovní sociální výbor ale pozměňovací návrh sněmovně schválit nedoporučil.

Nejsou dlouhodobí pěstouni

Předsedkyně výboru a poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová vysvětluje, proč tomu tak je. „Já osobně budu strašně ráda, když všechny děti budou mít svou rodinu, ale nemohu souhlasit s tím, že dá někdo krátkou časovou osu a my nemáme dlouhodobé pěstouny. Dali jsme a hodně dáváme na gesční ministerstvo, což je ministerstvo zdravotnictví“.

Kdy dítěti říct, že je adoptované? ‚Hned po přijetí,‘ odpovídá odbornice Landová

Číst článek

To podle ní taky nesouhlasí s lhůtou pro uzavření ústavů pro nejmenší dětem. Pastuchová je přesvědčená, že situaci malých dětí lépe vyřeší návrh na transformaci dětských center jejího kolegy z poslaneckého klubu ANO Aleše Juchelky.

Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí podle svého mluvčího Vladimíra Dostálka poslanecký návrh vítá. V roce 2016 samo navrhovalo nastavit věkovou hranici pro umisťování dětí do ústavů, vláda to ale nepřijala.

Barbora Křižanová z neziskové organizace Lumos se domnívá, že pěstouni pro nejmenší děti by se najít stihli. „V roce 2018 bylo 441 dětí do tří let. Při posledním dotazování letos na jaře to bylo 228 dětí. Na počátku letošního roku uvedla všechna zařízení, to znamená napříč celou Českou republikou, pouze 33 dětí do jednoho roku.“

Podle neziskové organizace Díky pěstounství máme přitom aktuálně v Česku téměř 60 volných rodin přechodných pěstounů připravených vzít si dítě do péče. Změnu podporuje taky Asociace Dítě a rodina, která sdružuje téměř 90 organizací pečujících o ohrožené děti.

Novela zákona teď čeká ve sněmovně na projednání ve třetím čtení. Výbor pro sociální politiku se ale podle jeho předsedkyně Pastuchové pokusí vrátit projednávání zpátky do čtení druhého.

Eliška Halaštová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme