V Irsku budou poprvé volit i lidé bez domova. Pro evropské volby jim charita zařizuje voličské adresy

Ve většině Evropy platí pravidlo „žádná adresa, žádný hlas“. To se v Irsku u evropských voleb změní a možnost hlasovat budou mít 7. června i irští bezdomovci. Zákon z roku 2022 totiž umožnil charitativním organizacím poskytnout lidem bez domova pro volby nezbytnou adresu. Není to místo, kde mohou pobývat. Pouze z něj mohou volit, píše server Politico.

Dublin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezdomovec

Podle Flanagana je důležité, aby mohl volit každý | Zdroj: Shutterstock

„Vrací mi to trochu moci a naděje, že se věci změní,“ popisuje pro server Politico Catherine Keenanová, 53letá žena, která se minulý měsíc přihlásila k volbám spolu se svými syny.

Poté, co utekla z násilnického vztahu a dvě děti jí úřady odebraly do ústavní péče, přespávala Keenanová před nádražími, nemocnicemi a kamennou lavičkou před místním úřadem. Neměla trvalé bydliště, a proto mimo jiné nemohla volit.

Bez domova je 17 let. ‚Ulice vám jenom sebere, nic vám nedá, cítím se ale svobodný,‘ vypráví 73letý Václav

Číst článek

„Byla mi odebrána velká část moci,“ vzpomíná. Dnes žije v charitativním bytě v Dublinu, kde se stará o dospělého syna s autismem. „Ale možná, že když budu volit, tak pro mě a mou rodinu něco udělají.“

„O tom, že existuje krize bezdomovectví, se ve zprávách ani nepíše. Není to trendy,“ myslí si James Flanagan, dvacetiletý elektroinženýr, který je dobrovolníkem nevládní organizace Focus Ireland. Právě ta organizuje registrační kampaň lidí bez domova.

Charita nechce prozradit, kolik lidí si zatím o volební adresu požádalo, ale je přesvědčena, že většina z nich bude skutečně hlasovat. Flanagan zároveň doufá, že se tím situaci lidí bez domova podaří zviditelnit.

Proto je podle něj důležité, aby mohl volit každý. „Chci, aby se mluvilo o tom, že každý si zaslouží volit a nikdo si nezaslouží být bezdomovcem,“ zdůrazňuje.

To podporují podle Politica i aktivisté a odborníci, kteří doufají, že se tím téma bezdomovectví dostane až k politikům. A to v době rostoucích nákladů na bydlení a život.

Práce na roky

Zejména v irské metropoli Dublinu je problém najít bydlení, a to i pro střední třídu. O to horší je situace pro sociálně vyloučené lidi.

Zhoršuje ji navíc příchod migrantů a uprchlíků, kteří také shání místo k životu. Když bydlení nenajdou, není neobvyklé, že si v hlavním městě zřizují tábořiště.

Jinde počet bezdomovců roste, ve Finsku klesá. Z ulice se dostávají díky speciálnímu projektu a poradcům

Číst článek

Kritiku ale odmítá senátorka Mary Fitzpatricková, která má řešení krize bydlení na starosti. Její strana Fianna Fáil ovládá ministerstvo bydlení a místní samosprávy od roku 2020.

„Zavedli jsme desetiletý plán – Bydlení pro všechny. Cílem je zajistit 300 000 bytů do roku 2030 a odstranit bezdomovectví. Ze státního rozpočtu jsme na to získali 20 miliard eur zhruba půl miliardy korun) na prvních pět let,“ řekla serveru Politico a zdůrazňuje:

„To je hodně. Je to největší změna v politice bydlení za dekády.“

Jenže už v lednu tehdejší premiér Leo Varadkar přiznal, že na trhu chybí přibližně 250 000 bytů. Vyřešit to podle něj potrvá roky.

Podle indexu sestaveného časopisem The Economist byla irská metropole v loňském roce třetím nejdražším evropským městem, hned za Ženevou a Londýnem. Po zohlednění místních mezd byl Dublin pátým nejméně dostupným městem po Budapešti, Praze, Lisabonu a Záhřebu.

Eliška Drobná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme