Studie: Uprchlíci z Ukrajiny jsou většinou ženy a děti. Každému třetímu dospělému je pod 30 let
Celkem 28 procentům dospělých válečných uprchlíků, kteří dorazili z Ukrajiny do Česka, nebylo ještě 30 let. Třetinu uprchlických domácností tvoří matky s jedním či dvěma dětmi. Víc než třetina příchozích má vysokoškolské vzdělání. Víc než dvě pětiny lidí našly v České republice bydlení u místních solidárních rodin. Vyplývá to ze studie, kterou provedlo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ministerstvo v červnu zaslalo dotazníky všem žadatelům o humanitární dávku, kteří poskytli e-mailovou adresu. Zpět dostalo téměř 16 000 vyplněných odpovědí, které mohlo využít. Získalo tak informace o 50 236 běžencích. Z nich bylo 29 012 dospělých a 21 224 dětí.
Dotazování se uskutečnilo on-line. Autoři podotkli, že se tak nejspíš více zapojili vzdělanější lidé. Ve studii experti využili i údaje o dávkách, zaměstnanosti či vízech dočasné ochrany. Česko jich udělilo zatím asi 390 000.
Nezaměstnanost v Česku klesla na 3,1 procenta. Uprchlíci z Ukrajiny obsazují nechtěné pozice
Číst článek
„Česká republika je tak ze států Evropské unie třetím nejčastějším cílem Ukrajinců prchajících ze země a zároveň je zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na 100 000 obyvatel,“ uvedli autoři studie.
Polsko podle nich k 9. červenci evidovalo asi 1,19 milionu osob s dočasnou ochranou, Německo 670 000, Itálie 132 600, Španělsko 123 800 a Slovensko 79 600. Na 100 000 obyvatel Česka připadalo podle propočtů ministerstva práce 3646 příchozích. V Polsku to bylo 3157, na Slovensku 1472 a v Německu 806.
Přicházejí zejména ženy a děti
Celkem 44 procent uprchlíků tvoří ženy v aktivním věku, 35 procent děti, čtyři procenta senioři a zbývajících 17 procent muži v aktivním věku. Třem čtvrtinám dospělých nebylo ještě 45 let. Téměř každému třetímu dospělému je méně než 30 let.
Uprchlickou domácnost tvoří nejčastěji matka s potomkem. Ve více než dvou třetinách těchto případů dítěti nebylo ještě pět let.
Celkem 44 procent dotázaných bydlí v místních solidárních domácnostech. Čtvrtina příchozích žije v nájmu. Na ubytovnách pobývá 15 procent uprchlíků, v hotelech a penzionech necelá desetina.
Na minimálně půl roku má bydlení zajištěno přibližně 18 procent lidí, 17 procent osob ho má bez omezení a necelých 17 procent do nalezení trvalého nájmu. Experti z nevládních organizací poukazují na to, že některá místa v Česku jsou přetížená a bude potřeba běžence rozmístit po Česku.
Podle autorů při stabilitě ubytování značná část příchozích ale nejspíš zůstane tam, kde nyní je. „Momentálně nehrozí masivnější samovolné stěhování uprchlíků v rámci České republiky,“ uvádí studie.
Vzdělání
Podle zjištění mělo 35 procent dotázaných vysokoškolské vzdělání, 14 procent vyšší odborné, 18 procent maturitu a 21 procent se vyučilo. Zbytek byl bez vzdělání či měl základní školu. „Vysokoškoláci jsou zastoupeni dvojnásobně oproti české populaci. Tato struktura přináší Česku značný rozvojový potenciál,“ podotkli experti.
Víc než polovina lidí v aktivním věku má práci. Velká část našla uplatnění ve větších podnicích. Čtyři z pěti pracovníků jsou ale na pozici s nízkou kvalifikací. Jen 16 procent dotázaných nalezlo místo ve svém oboru. Důvodem je i jazyková bariéra.
Češtinu částečně ovládá necelá třetina příjemců humanitární dávky. Dobře ji umějí dvě procenta. Zhruba tři čtvrtiny uprchlíků jsou na tom finančně „velmi neuspokojivě až kriticky“, uvedlo ministerstvo. Dobře zajištěných je asi 0,5 procenta příchozích.
