Válka se do hlavy otiskne. Boj pokračuje i po návratu domů, tvrdí vojenský kaplan
Byli zvyklí okamžitě vyskočit z postele a začít střílet. Byli zvyklí na raketové útoky i na hrozbu zranění nebo dokonce smrti. Novodobí čeští váleční veteráni stojí tak trochu na okraji zájmu ostatních. Často složité konflikty si přitom vybírají daň i po návratu do vlasti. Armádní kaplan Milan Novotný sám mezi takové veterány patří. Společně s chrudimskými výsadkáři se z Afghánistánu vrátil loni na jaře.
„V každé válce se umírá, teče krev, je tam hodně utrpení, trpí civilní obyvatelstvo, děti, tak jako ve všech válkách. A ti naši vojáci současné doby, naši vrstevníci, to normálně vidí, jsou v tom účastni. Také se bojí o život, o život bojují, jsou přítomni utrpení ostatních lidí a to tu jejich duši postihuje,“ říká Milan Novotný.
Z války, kde se umírá a teče krev, se vrátíte do krásného světa, kde největším problémem je výše úrokové sazby. Duše dostane pěkně zabrat, povzdechl si kaplan
Na novodobé veterány se ale podle něj zapomíná. Ti přitom často bojují vlastně i po návratu domů.
„Oni se z těch končin vrací do tohoto krásného, civilizovaného světa, kde vlastně nikdo nemá strach o život, kde si můžete všechno koupit, kde se v teple vyspíte a kde největším problémem je výše úrokové sazby,“ opisuje.
„Ten kontrast se na našich vojácích podepisuje a jejich duše dostala pěkně zabrat a ponesou si to třeba celý život, i když si to sami mnohdy nemyslí. Otisk války je v jejich duších zapsán tak jako u těch veteránů z 1. nebo 2. světové války.“
Vojáci si přivážejí prožitky, na které by si přáli zapomenout. A nezapadají do obrazu okolního světa, jak ho zná většina z nás. „Tady vyrůstáme v nějakém civilizovaném světě, který má nějaké hodnoty a jsme poměrně v bezpečí. A tam najednou ten vojáček uvidí, že ty hodnoty neplatí, že lidský život nemá žádnou hodnotu.“
Podle kaplana se tak celá pyramida hodnot člověku bortí. „Trpí tím, že si nesou ve vzpomínkách věci, které do tohoto kontextu nepatří. Když to zažíváte, cítíte vůni té země, jste vystaveni mentalitám těch lidí, kteří tam žijí, tak už to není film, ale je to reálný otisk do vaší duše, který si s sebou sem do tohoto pěkného světa přinášíte.“
Nikdo to nezvládne sám
Pak vznikají situace, kdy je toho na jednoho člověka příliš. Veteráni si tak podle Milana Novotného zaslouží pozornost a někdy i pomoc.
„Myslím, že to vůbec nikdo nezvládne sám a že z toho důvodu jsou váleční veteráni tak soudržní a vytváří přátelské svazky na celý život. Ale myslím si, že bez přátelské pomoci i bez podpory a úcty širší společnosti se to moc dobře překonat nedá.“
Chrudimští výsadkáři za sebou mají mise v zemích bývalé Jugoslávie, Iráku, Mali a Afghánistánu.
