Mrskání děvčat, barvení vajíček na červeno a oblévačka. Jak vznikly velikonoční zvyky?

Koleda, malovaná vejce a rodinná setkání, tak u nás běžně vypadá Velikonoční pondělí. Jednu tradici ale máme naprosto mimořádnou. Mrskání děvčat pomlázkou je světová rarita. To ale není jediná tradice, která se k Velikonočnímu pondělí váže. Každoročně se například také rozdávají sladkosti a vajíčka a nebo polévá studenou vodou.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Kromě červených vajíček byla oblíbená ještě žlutá vejce, která měla symbolizovat světlo, slunce - opět tedy život.” | Foto: Štěpánka Kadlečková | Zdroj: Český rozhlas

Mrskání děvčat pomlázkou je česká a slovenská rarita. Dříve se totiž věřilo, že se tím na ženy a dívky přenáší mladost a zdraví proutků, ze kterých je pomlázka upletená. A u vdaných žen mělo takzvané vyšupání prý ještě jeden význam - umlčet jejich komandování a klevety.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vznikla takzvaná oblévačka? Dozvíte se v reportáži

S Velikonočním pondělím je spojené taky zdobení kraslic, které koledníci dostávají. Každá barva na vajíčku znamená něco jiného. Veselé barvy mají připomínat probouzení přírody po dlouhé zimě. A jaká je tradiční barva vajíček podle kronik? Prý červená.

„Červená barva měla symbolizovat nejenom mučednictví Ježíše Krista, ale i barvu krve, která byla spojovaná se životem, tedy vznikem něčeho nového,“ vysvětlila Českému rozhlasu Valburga Vavřinová z Národního památkového ústavu.

„Kromě červených vajíček byla oblíbená ještě žlutá vejce, která měla symbolizovat světlo, slunce - opět tedy život,” dodala.

Papež tradičně požehnal Městu a světu. Vyzval k lepší distribuci vakcín a odsoudil ozbrojené konflikty

Číst článek

Oblévačka pro kluky

V některých regionech se zachovala i takzvaná oblévačka - tedy zvyk, podle kterého dívky polévají chlapce vodou, když je přijdou vymrskat pomlázkou až po poledni.

„Doporučuju si zajet na Slovensko nebo do Polska a možná, že i do některých oblastí Moravy, protože ty oblévačky tam jsou populární,“ popsala Vavřinová.

„Podle legendy se tvrdí, že to má připomenout křty prvních křesťanů, které probíhaly na veřejnosti poté, co křesťanství bylo uznáno na území říše římské ve čtvrtém století jako rovnocenné náboženství,“ doplnila.

Na Velikonoční pondělí se kromě koledy připravují taky slavnostní obědy – podává se například pečený králík nebo jehněčí.

Daniela Tollingerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme