Potenciál všech dětí nenaplňujeme kvůli víceletým gymnáziím. Stát to stojí miliardy, tvrdí odborník

Víceletá gymnázia existují přes 30 let. Stejně dlouho se vede diskuse o tom, že je jich moc a přispívají k nerovnostem ve společnosti. „Rozevírají nůžky ve vzdělávání, protože na ně chodí často žáci z lepších sociálních podmínek, které jejich rodiče dokážou lépe podpořit. A nutně neslouží původnímu záměru, tedy brzké podpoře nadaných žáků,“ míní Václav Korbel, odborník na vzdělávání ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žáci, kteří se nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku či respirátor i při výuce, nebudou smět cvičit v tělocvičně a zpívat. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenční výuky. Zaměstnanci škol si budou muset testy zajistit sami, výjimku budou mít očkovaní a lidé po covidu-19.

Z mezinárodních dat zároveň vyplývá, že práce s různorodým kolektivem žáků s rozdílnými potenciály je slabinou českých učitelů (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„To, že máme vysokou poptávku po osmiletých gymnáziích, opravdu neznamená, že chybí. Je třeba se zamyslet, k čemu je chceme mít a jestli máme správnou strukturu středního vzdělávání,“ podotýká s tím, že na středních školách dnes spíš chybí všeobecné vzdělávání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Václav Korbel, odborník na vzdělávání ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research

Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě toho středoškolského.

„Na vysokou školu tak jdou i žáci, kteří nemají kompetence ji dokončit, a 40 procent z nich ji nakonec nedokončí,“ říká Korbel.

„Faktorem jsou i změny na trhu práce, abychom dokázali vychovávat mladé lidi, kteří budou schopní měnit své zaměření, protože většina z nich nebude v jedné práci celý život, ale bude se muset rekvalifikovat,“ zdůrazňuje.

Korbel poukazuje i na to, že některé vzdělávací systémy osmiletá gymnázia nemají a selekce probíhá později, a to s daleko větší participací žáků, zatímco u nás za ně často rozhodují rodiče.

Žáci, jejichž nadání se nemusí projevit hned na prvním stupni, jsou tak znevýhodněni a zůstávají na takzvaných zbytkových školách, kde nejsou ani ti nejkvalitnější učitelé. „Tím nenaplňujeme vzdělávací potenciál všech dětí a česká ekonomika a stát přicházejí o zdroje, které se vyčíslují v miliardách,“ tvrdí Korbel.

Řešení nevidí v rušení existujících osmiletých gymnázií, ale spíše v motivování ředitelů, aby otevírali více míst na čtyřletých oborech, a prostřednictvím příplatků i kvalitních učitelů, aby zůstávali na běžných školách, kde jsou nejvíce potřeba.

Vzdělání se (státu) vyplatí

Častý argument proti víceletým gymnáziím, že odchod několika talentovaných dětí má dopad na kvalitu třídního kolektivu jako celku, není podle Korbela jednoznačně prokázaný

„Většina učitelů je o tom přesvědčena, že když odejde tahoun, sníží se motivace ostatních se k němu přiblížit. Ale existují i zahraniční studie, které ukazují opačný efekt. Když jsem průměrný žák v dobré třídě, nemotivuje mě to tolik, jako když jsem špička v té horší.“

Z mezinárodních dat zároveň vyplývá, že práce s různorodým kolektivem žáků s rozdílnými potenciály je slabinou českých učitelů, a pedagogické fakulty se tomuto problému podle Korbela začaly věnovat teprve nedávno.

Korbel je spoluautorem studie o nerovnostech ve vzdělávání, která poukazuje na to, že děti z těch sociálně znevýhodněných prostředí mají menší šance na vzdělání než děti z podnětného prostředí.

Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Číst článek

„Udělali jsme model, který vypočítává, co se stane, když se žákovi povede dokončit střední školu, ve srovnání s tím, když nedokončí maturitu. Takový žák se hůř uplatní na trhu práce a častěji pobírá sociální dávky,“ upozorňuje.

Absolvent střední školy prý do státního rozpočtu odvede o více než dva miliony korun víc než žák, který je mu jinak velmi podobný, ale z různých důvodů se mu nepovede školu dokončit. „Rozdíl je trojnásobný. U žáka bez dokončeného středního vzdělání je to 1,3 milionu a u absolventa 3,9 milionu odvedených na daních,“ srovnává.

Zmiňuje i studii Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, podle níž není jednoznačná přidaná hodnota víceletých gymnázií oproti čtyřletým. „Měřili to na výsledcích vzdělávání, tedy v testech, ale zároveň to velmi dobře koreluje s tím, jak se potom dokážou uplatnit v dospělosti,“ uvádí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Šárka Fenyková, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme