Víra vs. ateismus: 'křesťané jsou sice hříšní, ale ateisté nemají žádnou oporu pro morálku'

Podle mezinárodního týmu vědců považuje většina lidí na světě ateisty za méně morální než věřící, dokonce i včetně ateistů. Vyplývá to z průzkumu, o kterém píše časopis Nature Human Behaviour. Ten se uskutečnil na vzorku více než tří tisíců lidí na pěti kontinentech, jak v sekulárních, tak nábožensky založených státech. „Málokdo zpochybní, že i ateisté konají dobré skutky,“ uznal v pořadu Pro a proti vydavatel časopisu Te Deum Michal Semín.

PRO a PROTI Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Desatero je vloženo do lidského srdce, tvrdí Michal Semín (vpravo). | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Podle Semína je problém v samotném ateismu, který nedává k mravnému jednání žádný motiv. „Protože odmítá myšlenku všeobecně závazného mravního zákona.“

„Ateista nemá žádnou mravní oporu v životě, protože jeho etika je relativistická. Ateista je materialista, tudíž veškerá skutečnost je jen hmotná, a tam není žádný prostor pro etiku,“ upozornil vydavatel.

Semín souhlasí, že morálka vychází z lidské přirozenosti. „Ale člověk si sám lidskou přirozenost neudělil, takže posledním arbitrem je ta transcendentní příčina, ta bytost mimo tento vesmír, která nějak garantuje mravní život.“

„Ateismus také nedokáže obhájit lidskou svobodu. Je-li všechno hmotné a lidský život jen shlukem procesů, tak je vše determinováno a není prostor pro svobodnou volbu. Ale ta je nutným předpokladem mravního života,“ polemizoval s principy ateismu Semín.

Předseda občanského sdružení Ateisté ČR Petr Tomek zmínil jiné výzkumy, které srovnávají statistiky kriminality ateistů a věřících, tentokrát ve prospěch ateistů.

„Podle mě neposkytuje náboženství žádnou záštitu proti tomu, aby člověk byl nemorální. Samotný výzkum vypovídá spíše něco o předsudcích vůči ateismu, tak se ostatně i ta zpráva jmenuje.“

Tomek také vysvětlil, že ústřední je schopnost morálního soudu. „Morálka vyvozovaná z důsledků, tzv. konsekvencionalistická morálka, je prostě posuzování toho, jak nějaká věc dopadne, kolik způsobí škod nebo kolik přinese dobra.“

„U ateistů je tedy mnohem složitější rozhodování a zdůvodněnější chování než u věřících,“ dodal Tomek.

Zároveň zpochybnil Semínovu kritiku materialismu. „Ani materiální svět není jen světem hodinových strojků. My sami nevíme pořádně, jak hmota funguje, dodnes to poznáváme a nejsou tam jen věci, které jsou deterministické,“ kontroval Tomek.

„Když tedy máme všichni v sobě zakořeněné Desatero, proč ho ateisté mají zakořeněné víc než věřící, když kriminalita ateistů je skutečně nižší než kriminalita věřících, což je potvrzené několika výzkumy?“ odkázal na jiné studie o projevech ateismu a víry Petr Tomek.

Tomáš Pavlíček, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru