Důvěra je narušena, říká o komunikaci vlády Hejlová z Karlovy univerzity. Dobře podle ní informuje Feri
Při svém jmenování ministrem zdravotnictvím si Roman Prymula (za ANO) stanovil jako jeden z hlavních cílů zlepšit komunikaci s veřejností i uvnitř vlády. Kritika pondělního vyhlášení zpřísněných opatření však mimo jiné mířila právě na chaotické vyhlášení restrikcí. „Důvěra je narušena a projevuje se to i v odmítání opatření,“ řekla Radiožurnálu Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak se vládě podařilo v pondělí komunikovat nová omezení?
Bohužel, ta komunikace byla velmi chaotická. Častou představou je, že komunikace je zbytečná a musíme se soustředit na data a informace. Řada lidí se ale neřídí pouze jednoduchým principem myšlení a rozhodování, založeného na vstřebání informací, ale i podle známých nebo celebrit. Vláda by tak na tento ohled neměla rezignovat. Musí komunikovat různými způsoby s různými typy lidí, aby co nejvíce z nich přesvědčila a pozitivně motivovala k dodržování opatření.
Poslechněte si celý rozhovor s Denisou Hejlovou z Fakulty sociálních věd o komunikaci vlády
Neměla by tedy tisková konference být tím hlavním komunikačním kanálem? Jak u tohoto pohledu hodnotíte tweety ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), kterými v pondělí oznamoval opatření ještě před samotným vyhlášením?
Tam došlo k nešťastné časové kolizi a předpokládám, že to bylo ojedinělé pochybení. Když lidem dáte jasný termín pro oznámení, a pak všichni čekají a ohlášení nepřichází, způsobuje to nervozitu. Lidé pak cítí emoci, komunikaci vnímají jinak a jinak vstřebávají i informace. Jsou například naštvaní a už a priori to nechtějí slyšet. Je tak důležité, aby vláda táhla za jeden provaz a rozmyslela se, jak komunikovat s lidmi, kteří některé politiky emociálně odmítají.
V interakci s mladými lidmi naopak za celou vládu dobře zvládá poslanec Dominik Feri. Komunikuje s mladými přes svůj instagramový účet. A protože je pro tuto skupinu důvěryhodnější, lidé od něj informace vstřebávají lépe. Vláda by potřebovala více podobných osobností.
Na pondělní tiskové konferenci jsme slyšeli politiky, kteří se omlouvali, a jiné, kteří naopak uváděli, že si nejsou vědomi žádné chyby. Posiluje, nebo oslabuje tato omluva autoritu vlády?
Záleží na tom, k čemu se omluva váže. Nezaslechla jsem, že by vláda přijala odpovědnost tak, jak to udělal premiér na jaře. A právě on je s ministrem zdravotnictví tím hlavním lídrem.
Spisovatel Padevět: Pokud se vůdcové chovají zmateně a lžou, chová se stejně většina společnosti
Číst článek
Pan premiér na jaře velmi důrazně řekl, že přímá plnou odpovědnost a následně se podle toho choval – tím si lze vysvětlit, proč důvěra vlády byla tehdy vyšší než nyní. Kdežto nyní tu větu premiér nejen neřekl, ale svaluje chyby na jiné, snaží se situaci bagatelizovat, uvádí jiná čísla a obraz nezlepšilo ani jeho chování.
Jak vážně je důvěra ve vládu v posledních týdnech narušena? Jde nepříznivou situaci obrátit?
Teď už je pozdě. Šlo by to pouze postupnými kroky, které měla mít vláda připravené. Důvěra je narušena a projevuje se v tom, že celá řada lidí na opatření nadává, nebo je dokonce odmítá.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že české zdravotnictví je dva týdny od kolapsu, hovořil také o nebezpečí, že „v ulicích budou mrazáky na mrtvoly“. Mohou taková vyjádření vyburcovat obyvatelstvo k větší obezřetnosti? Jsou k této situaci adekvátní?
Je to strašení a spíše než vyburcování to psychologicky povede k tomu, že se lidé začnou více bát. Budou vystrašení, ve stresu. Člověk pak v takovém stavu jedná jiným způsobem. Když už vláda nedokáže veřejnost motivovat, má možnost sáhnout k represivním opatřením, například trestům, pokutám a výhrůžkám. Ale rozhodně by to neměla dělat takto. To je až druhý krok. Vláda v pozitivní motivaci selhala.
