Problémy s vodou a suchem v Česku jsou stejné jako v rozvojových zemích, hodnotí ekolog Zelený

S důsledky globálního oteplování se potýkají lidé po celém světě. Nejhůře situace dopadá na zemědělce v rozvojových zemích, například v Iráku, Afghánistánu nebo Mongolsku. „Sucho a povodně. Ale také silné bouřky, jen v daleko větší měřítku než u nás,“ popisuje problémy Jakub Zelený, ekolog a poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni. Právě Člověk v tísni se lidem ve zmíněných zemích snaží s adaptací na nové podmínky pomoci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mokřady pomáhají zadržet vodu v krajině (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Počasí se v rovníkové oblasti stává pro místní nepředvídatelné. Bez moderních technologií se ale jen těžko dá v takové situaci zabránit velkým ztrátám úrody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co řeší lidé, na které dopadají změny klimatu? Jaké problémy řeší v Česku a třeba v Africe? Odpoví host Hovorů Jakub Zelený

„Oni jsou zvyklí na nějakou pravidelnost – kdy přichází deště, kdy mají zasít – a to se teď poslední dobou mění. Počasí je daleko nepředvídatelnější a má daleko prudší výkyvy. A pro to zemědělské obyvatelstvo je vlastně hrozný problém se nějakým způsobem přizpůsobit bez vnější pomoci,“ říká Zelený.

Neschopnost změnám čelit ale vede k silnější migraci obyvatel. „Prostě se odstěhují z toho místa, které už není obyvatelné. Buďto se stěhují v rámci své země, nebo v rámci kontinentu. Anebo se potom stěhují i mimo kontinent, ale hlavní migrační cesty jsou v rámci Afriky,“ přibližuje dosavadní praxi ekolog.

Přeměna polopouště

V této nelehké životní situaci se snaží pomáhat dobrovolníci i profesionálové z řad Člověka v tísni. „Jde o rozvojovou pomoc, kdy se snažíme regenerovat a rehabilitovat tu krajinu, aby byla lépe schopná odolávat klimatickým extrémům,“ vysvětluje poradce pro klimatické projekty Zelený a dodává:

Z krajiny kolem řek a potoků mizí zamokřené louky, stromy nebo keře. Někde jich ubylo až 35 procent

Číst článek

„Před příchodem Člověka v tísni vypadá krajina tak, že je to taková polopoušť, pustina. Původně to byla úrodná země, ale vlivem hospodaření byla i odlesněná. A tím, že byla odlesněná, tak vlivem deště potom ztratila ornici. To znamená, že ztratila svou plodnost a nic moc tam neroste.“

A právě na taková místa cílí Člověk v tísni své projekty. „Jsou zaměřeny na zemědělství, management krajiny nebo péči o krajinu. To může znamenat i zalesňování, ale neznamená to, že tam přijdeme a vlastnoručně tam vysazujeme stromy,“ vysvětluje Zelený.

„Snažíme se pracovat s místními lidmi – naučit je techniky, jak s tou krajinou hospodařit, jak třeba stavět zasakovací příkopy, jak sázet správně stromy a jak pěstovat plodiny, tak aby se krajina obnovovala,“ doplňuje ekolog.

Už i v Česku

Novinkou jsou pro Člověka v tísni podobně zaměřené projekty realizované i na českém území. „Snažíme se přesunout své aktivity i na českou půdu, zejména v souvislosti se suchem. Ty problémy, které tady zažíváme, jsou stejné jako ty, které zažívají obyvatelé rozvojových zemí,“ říká Zelený.

„Přestože si mladí lidé možná myslí, že jejich protesty neměly ten účinek, jsem přesvědčený, že jejich hlas byl velmi silný.“

Jakub Zelený

Ani u nás přitom nejde přímo o realizaci opatření, ale hlavně o koordinaci. „Role Člověka v tísni je přinést tu osvětu a propojit jednotlivé aktéry. A umožnit jim, aby se dokázali domluvit a aby byli schopni si zažádat o nějaké dotace nebo granty,“ vysvětluje koordinátor a popisuje, co konkrétně v Česku prosazují:

„Snažíme se do krajiny zavádět tůně, mokřady, revitalizovat vodní toky, nějaké travní porosty a hlavně zeleň, která v krajině chybí.“

Klíčovou pro boj s klimatickými změnami bude podle Zeleného především mladá generace. Také z toho důvodu se na ni Člověk v tísni hodlá zaměřit. A to rovnou v celoevropském měřítku.

„Chceme připravit sérii workshopů pro mladé lidi, kdy je budeme školit v tom, jak efektivně vystoupit v diskuzi s politiky nebo dalšími důležitými hráči,“ přibližuje jednu z klíčových aktivit nového projektu.

Mohou ale mladí lidé reálně něco změnit? „Viděli jsme rok 2019, který byl hodně ve znamení studentských protestů za klima. Přestože si třeba mladí lidé možná myslí, že protesty neměly ten účinek, který zamýšleli, jsem přesvědčený, že jejich hlas byl velmi silný. Z tohoto důvodu si myslím, že mladí lidé jsou ti, kteří mají největší a nejsilnější hlas a největší legitimitu bojovat a motivovat společnost k tomu, aby něco s klimatem udělala,“ uzavírá Jakub Zelený, poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni.

Poslechněte si celý rozhovor Tatiana Čabákové s Jakubem Zeleným. Dozvíte se také, co je důležité při komunikaci změny klimatu, nebo jakou osvětovou kampaň Člověk v tísni chystá v českých městech.

Tatiana Čabáková, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme