Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu
Poslední týdny a měsíce se v Česku řeší střední školství ze všech možných úhlů. Všichni věděli, že po nedostatku míst na mateřských a základních školách přijdou potomci tzv. Husákových dětí před brány těch středních. Přesto i tady na ně není náš vzdělávací systém připraven. Stát hází vinu na kraje, kraje na firmy, všichni pak na stát. Problematiku školství budeme řešit příští měsíce i roky. Kromě toho jde o klíčové téma pro byznys i ekonomiku.
Současná situace by se dala popsat tak, že jsme se opět nezvládli připravit na něco, o čem jsme roky věděli, že přijde. Teď se rojí jak hledání viníků, tak nápady na řešení současné situace.
Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička
Mikuláš Bek (STAN) chce změnit způsob přijímaček. Má se elektronizovat, ale není jisté, že se to už od příštího roku podaří.
Během jednoho roku pak chce nabídku přizpůsobit poptávce tím, že vzroste kapacita gymnaziálních tříd tam, kde převyšující zájem budou ukazovat tvrdá data. Problém totiž vidí ve struktuře, která neodpovídá poptávce zejména ve velkých městech.
„Dobře si pamatuji boje, které byly vedeny v některých regionech za uzavírání gymnázií s nadějí, že se podaří násilím dotlačit část studentské populace do odborného nebo učňovského vzdělávání. Myslím, že jsme v posledních letech svědky toho, že občané a budoucí studenti hlasují nohama ve prospěch silnějšího všeobecného vzdělávání na středních školách,“ míní Bek.
Nový školský systém
Nový ministr školství se nechal inspirovat návrhem poslankyně ODS Renáty Zajíčkové, která navrhla zkrátit základní školu o jeden rok, a naopak uzákonit jako povinné dva roky na střední škole. Šlo by tedy o model 8+2+2.
Motivuje k pravidelnému darování krve a propojuje teorii s praxí, chválí si studenti učitelku v Opavě
Číst článek
„To znamená, že by na základní škole nedocházelo k fatálnímu rozhodování buď a nebo, protože bych věděla, že ještě dva roky na střední budu plnit povinné vzdělávání a to bude víceméně všeobecně zaměřené se společným odborným základem třeba na středních odborných školách a teprve po druhém ročníku, tzv. vyšší sekundární škole, by se student specializoval. Co já vyčítám našemu vzdělávacímu systému, je, že se dítě velmi brzo musí rozhodnout o velmi úzké specializaci,“ říká Zajíčková.
Na druhou stranu kraje a potažmo i firmy spíše požadují vyučené lidi v řemesle než se všeobecným vzděláním, a tím pádem chtějí něco jiného, než plánuje ministerstvo a než chtějí studenti.
Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika pracovního trhu ve společnosti LMC, je velmi těžké hodnotit, zdali nyní prosazovat spíše odborné vzdělávání, anebo to všeobecné, protože existuje několik velmi těžko obsaditelných pozic, jako jsou řemeslné pozice, inženýrské profese a pozice v digitálních ICT.
Nicméně trh se neustále mění a je těžké do budoucna predikovat, jaké profese a pozice bude nutné obsadit.
Musíme změnit strukturu středních škol, vypisují se obory jako prodavačka, přibližuje sociolog Prokop
Číst článek
„Je extrémně zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn atd. extrémně rychlé změny ve firmách, adaptace na nové technologie, vznikají úplně nové profese, ale ty požadavky na ně není možné přenést okamžitě s dopadem do vzdělávacího systému. Potřebujeme propojení s celoživotním vzděláváním s možnostmi rekvalifikace, posouvání lidí ke druhé kariéře v průběhu života a ke vzdělávání i silných ročníků ve středním vyšším věku,“ míní Dombrovský.
Sám také uvádí, že všechny tyto adaptace na různá pracovní prostředí nezajistí úzká specializace, ale právě spíše obecnější základ. Proto se s ministerstvem shoduje na významu zajištění obecného základu i na středních školách a až poté postupné specializaci na aktuální potřeby na trhu.
Nový systém až v roce 2026
Jan Zeman, analytik vzdělávací politiky hledající cestu jak pro studenty, tak i pro zlepšení vzdělávání budoucích učitelů, uvádí, že lze vyhovět potřebám trhu práce i vzdělávacímu systému a obě složky dobře propojit. Problém ale je, že tato změna školství je plánovaná velmi dlouho.
Kolik dětí se na žádnou střední školu nedostalo bez digitalizace zápisu nevidíme, říká pražský radní
Číst článek
„Už od roku 2019 se plánují všeobecnější obory, kde bude stavebnictví, zemědělství, strojírenství a postupně se v tom budou žáci nějak poznávat, zdokonalovat a na konci si vyberou svoje zaměření. Jenže tato změna opravdu dlouho stojí a v současné době je od ministerstva její dokončení plánované až v roce 2026. Stejně tak to je i v jiných odvětvích, kdy například ještě nemáme ani standard kvalitní praxe na učilišti. Tím pádem se toto vzdělání trochu degraduje,“ vysvětluje Zeman.
Exhejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) uvedla, že se připravovala vize změny středního školství a z jejího vyjádření vyznělo, že by se měla podporovat právě řemesla a technické odborné školy.
Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy, která se dlouhodobě věnuje oblasti vzdělávání, souhlasí s Dombrovským a se Zemanem, že studium by mělo být na začátku středních škol spíše obecné a specializace by měly nastupovat až později.
Nedůstojná nejistota přijímaček. V dětech vytváříme pocit, že na ně společnost kašle, varuje expert Feřtek
Číst článek
„Než jdou absolventi do byznysu, tak tu první kvalifikaci by měli dostat na střední škole, ale ta specializace se děje až v poslední fázi vzdělávání. Samozřejmě bývalá hejtmanka Jermanová má pravdu, že Česká republika je průmyslová země a trpí obrovským nedostatkem pracovních sil a musí se něco dělat, protože to odrazuje investice. Když neseženete pracovní sílu v tom místě, tak ta investice nepřijde. Česká republika pak ztrácí svůj potenciál investory přitáhnout,“ dodává Jabůrková.
Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
