Zabezpečte si bazény, i kdyby to bylo ošklivé. Lepší než aby se tam utopilo dítě, radí vodní záchranář

S létem si lidé pořizují na zahrady vodní prvky, pro děti ale mohou představovat studně, jezírka a bazény past, upozorňuje vodní záchranář Jan Sedláček. „Argument, že naše děti jsou zvyklé se pohybovat kolem vody, neobstojí. Děti jsou možná zvyklé pohybovat se kolem vody, ale nejsou zvyklé do ní padat a v té nečekané situaci správně zareagovat,“ zdůrazňuje.

Tento článek je více než rok starý.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě u bazénu

„Říkáme lidem: Raději si jezírka zabezpečte i nehezkým způsobem, jako je armovaná síť. Je to pořád lepší, než abyste tam pak měli malý hrobeček. Protože to je hned.“ | Zdroj: Shutterstock

„Voda je všude kolem nás. Ať už je to jenom nepřiklopené prkénko toalety, kam bohužel padají batolata, nebo nevypuštěné vany, zapomenuté kýbly a vaničky. A potom jsou tu známé zahradní bazény – Česká republika je v jejich počtu velmoc, na přepočet obyvatel jich je víc jen ve Francii a Španělsku,“ říká Sedláček pro Český rozhlas České Budějovice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s vodním záchranářem Janem Sedláčkem

Sedláček je místopředsedou Asociace instruktorů vodní záchrany a jako soudní znalec se věnuje i prevenci v projektu Bezpečné dětství – U vody bez nehody.

Zabezpečení domácích prostor, bazénů a nádrží je podle něj alfou a omegou prevence:

„Říkáme lidem: Raději si jezírka zabezpečte i nehezkým způsobem, jako je armovaná síť. Je to pořád lepší, než abyste tam pak měli malý hrobeček. Protože to je hned. Taková věc se stane velmi rychle a tiše.“

Jeden dospělý na jedno dítě

Klíčové je neztratit dítě z očí, radí Sedláček.

„Když jsme u venkovní vody a občas koukneme do telefonu nebo zrovna připravujeme svačinku, pak je důležité, aby dítě, které se mezitím brouzdá ve zdánlivě bezpečné vodě, mělo vždycky nějakou vhodnou plaveckou pomůcku. Ne nafukovací, ale pevně umístěnou tak, aby nemohla z dítěte sklouznout, například vestu.“

Sezona na Slapech bude. Vodní záchranáři slibují, že u přehrady budou hlídat, i kdyby se na to museli složit

Číst článek

Kromě zabezpečení je podle něj důležitý trvalý dozor konkrétní osobou. „Platí, že čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané,“ říká a jako varování uvádí případ, kdy si maminka potřebovala odskočit a hlídáním pověřila celou širokou rodinu. Dospělí byli ale v družném hovoru a dítě málem přišlo o život.

„Na vodě také platí, že na jedno nesamostatné dítě by měl být jeden dospělý člověk,“ doplňuje vodní záchranář s tím, že není dobrý nápad vzít do loďky partu dětí a být na ně sám.

K dalším zásadám patří vést starší děti k tomu, aby vždy nahlásily, že se chtějí jít koupat.

Projekt U vody bez nehody se zaměřuje i na výcvik záchrany a sebezáchrany. „I malé děti jsou schopny si ve vodě lehnout na záda a udržet se ve vznášecí poloze,“ říká Jan Sedláček a zdůrazňuje, že nácvik této základní dovednosti by měl být samozřejmostí v kojeneckém, školkovém i školním plavání.

„Bohužel systematická výuka plavání ve školách se z českých výukových plánů vytratila. A právě v tom spatřujeme základ oněch smutných čísel, do kterých se jako republika dostáváme,“ uzavírá Jan Sedláček. V Česku se ročně utopí necelé dvě stovky lidí.

Eva Kadlčáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme