Začít spolu? Je to pedagogika respektující žáka i rodiče jako partnery, vysvětluje učitelka
Neboj se vyjádřit svůj názor, k řešení si umíš dojít sám, z chyb se člověk učí. Tak by se ve zkratce daly popsat hlavní principy vzdělávacího programu Začít spolu. Vznikl v 90. letech ve Spojených státech, Česko se připojilo v roce 1994 – nejprve v mateřských školách a o dva roky později i na prvním stupni základních škol. Teď se po celé republice otevřelo 11 metodických center, která mají pomáhat pedagogům i rodičům.
V současné době postupuje podle programu Začít spolu více než 150 mateřských a 80 základních škol.
Staví na individuálních potřebách dětí, na skupinové práci, na tom, že spolu toho dokážeme víc. Staví na tom, že se vzájemně děti neporovnávají, takže školy děti hodnotí slovně.
„Není to podmínkou, ale je to jeden z nástrojů, který vede k neporovnávání a k zacílení na potřeby jednotlivého žáka. Je to pedagogika zaměřená na dítě, která respektuje žáka jako partnera učitele. A ani učitel nestojí nad nimi,“ vysvětluje učitelka Barbora Heřmanová, letošní vítězka Global Teacher Prize ze Základní školy Mozaika v Rychnově nad Kněžnou.
„V programu se často pracuje ve skupinách a na tom je program i postaven. Takže děti se od první třídy – vlastně už i ve školce – soustředí na to, že když pracují ve skupině, tak že za tu práci zodpovídá celá skupina a ne jen ten, co něco napíše. Když se navzájem podpoří, pomohou, zeptají, když něco potřebují vědět, je to cesta, která vede k úspěchu,“ popisuje učitelka Heřmanová.
„Je to pedagogika orientovaná na dítě. Snažíme se, aby každý postupoval svým tempem.“
Olga Novotná
„Snaží se budovat bezpečné prostředí. Dát prostor oběma stranám. Té, co má nějakou výtku či se jí něco nelíbí a dát prostor i druhé straně, která to může vysvětlit. Tak balancujeme v tom, že se v životě setkáváme často s nedorozuměním, anebo že musíme dělat kompromisy,“ dodává.
Pomoct šířit program mezi pedagogy i rodiči má 11 nových metodických center, které například na základní škole Vejrostova v Brně vede lektorka Olga Novotná.
„Naším cílem není jen program dál šířit mezi učitele, ale scházet se i s učiteli v blízkém okolí, sdílet příklady dobré praxe, ale poradit se i v tom, co nás trápí, co bychom chtěli dělat jinak, jak na to. Inspirovali se vzájemně. A nejenom mezi učiteli, ale důležitým prvkem začít spolu jsou právě rodiče,“ říká Novotná.
Rodiče mohou být s dětmi ve škole
Jedním ze zásadních pilířů programu je pak i spolupráce s rodiči. „Kromě toho, že v běžné necovidové době k nám rodiče mohou chodit do výuky a dívat se, jak jejich dítě pracuje, ale i pořádáme různá setkání. Stmelujeme rodiny, protože je to pro ně daleko lepší, když vědí: ano, tohle je kamarád mého Pepíčka a s touhle rodinou se setkáváme. Takže spolupráce s rodinou je jeden z velmi důležitých principů,“ popisuje Olga Novotná.
Školám by mohlo pomoct víc vysokoškoláků z praxe, tvrdí Ferjenčík. Valachová mluví o pokusech na dětech
Číst článek
Dalším důležitým okamžikem celého programu je spolupráce mezi dětmi. „Je to pedagogika orientovaná na dítě. Snažíme se, aby každý postupoval svým tempem. Každé dítě – zvlášť v první třídě – je na jiné startovací dráze. Tak vypadá individualizace výuky a učení v souvislostech, takže propojujeme témata. Opravdu se snažíme, aby vycházela z běžného života, aby vycházela z dětí, z toho, co je zajímá.“
Podle Novotné ale nic není zalité pouze sluncem.
„Máme dlouhodobý problém: máme velký zájem ze strany rodičů, ale nedaří se nám hledat učitele. Mnohdy to skončí na tom, že nemáme učitele, který by učil v programu Začít spolu. U nás program funguje už dvacet let. Je pravda, že jsme s tím nikde nešli moc na veřejnost. Vždycky jsme si to tak nějak dělali, ale dneska rodiče hodně vědí o vzdělání. Já jsem překvapená, jaké znalosti mají, jak si představují, že vzdělání by mělo vypadat. Takže oni se hodně pídí, sledují informace.“
„Zájem rodičů je veliký a možná i právě posláním metodického centra je, abychom si zase vyhledávali učitele, nebo vychovávali učitele i z řad našich učitelů, kteří by o program měli zájem a chtěli ho dál šířit, abychom mohli vyhovět rodičům. I kdyby převzali některé principy, nemusí učit celý program, protože je to poměrně náročná práce, ale něco se jim zalíbí, tak uvidí, jak to dělá někdo jiný, tak aby se program šířil dál,“ uzavírá lektorka.
Celé Zaostřeno Lucie Korcové si poslechněte v audiozáznamu, dozvíte se víc.
