Proč nevyšel nápad zrušit sezónní změny času? Evropskou debatu může obnovit energetická krize
Minulou neděli se v celé Evropě ručičky hodin opět vrátily o hodinu zpět. Příští rok v březnu se zase posunou o hodinu dopředu a znovu budeme mít letní čas. Proč nevyšel nápad sezónní změny času zrušit, shrnuje švédská mutace celoevropského serveru Local.
Evropská komise provedla v roce 2018 anketu, ve které měli obyvatelé členských zemí odpovědět, jestli chtějí změny času zrušit. Zúčastnilo se ho přes čtyři a půl milionu lidí, kteří v některých případech představovali výraznou část obyvatelstva dané země; v Německu tvořili respondenti skoro čtyři procenta populace, v Rakousku tři.
Drtivá většina dotázaných, konkrétně 84 procent, odpověděla, že chce střídání času zrušit. K hlavním důvodům patřil negativní dopad na zdraví,včetně špatného spánku, nedostatečné úspory energie během letního času a růst počtu dopravních nehod.
Neúspěšný návrh
Na základě odpovědí navrhla Komise v roce 2018 zákon, který měl sezónní časové změny zrušit. Legislativu měl následně schválit Evropský parlament i národní vlády členských států Unie. Europoslanci ho převážnou většinou přijali v roce 2019 s tím, že časové změny ustanou v roce 2021.
Střídání času bude pokračovat dalších pět let, rozhodla vláda. Na zrušení není v Evropské unii shoda
Číst článek
Vlády evropských států se však nemohly dohodnout, jestli zůstane v platnosti čas letní, nebo zimní. Vyvstal také problém, jak koordinovat změnu mezi sousedícími zeměmi, aby nevznikla mozaika různých časových pásem. Objevila se i otázka, kdo by měl z nové situace největší prospěch.
Následně do úvah o celé věci vstoupily brexit a pandemie covidu. Velká Británie odešla z Unie a bylo nepravděpodobné, že by se řídila novými evropskými pravidly. Zrušení změn času by tak způsobilo, že by se Irská republika a Severní Irsko ocitaly na půl roku v rozdílných časových pásmech.
Myšlenka zrušení letního času měla navíc v některých zemích slabou podporu. Na Kypru, Maltě a v Řecku si ho přála méně než polovina obyvatel.
Otázka se v Evropské radě naposledy projednávala v prosinci 2019. Země tehdy vyzvaly Evropskou komisi, aby před konečným rozhodnutím vypracovala zprávu o dopadech zrušení letního času. Pak ale přišel covid a následná pandemie debatu zastínila.
Změna času v historii
Změny času, které dnes praktikuje na sedmdesát zemí světa, mají dlouhou historii. Letní čas zavedla řada států, včetně Německa, Francie a Velké Británie, za první světové války, aby šetřily energií tím, že začnou večer svítit později.
Zatím není jasné, zda zůstane čas zimní nebo letní ani jestli se střídání času zruší, říká Holubičková
Číst článek
Po druhé světové válce bylo opatření zrušeno, ale v 70. letech bylo zavedeno znovu kvůli ropné krizi. Itálie zavedla letní čas v roce 1966, Německo v roce 1971, Británie a Irsko o rok později, Španělsko dva roky nato a Francie v roce 1976.
Evropská unie nařizuje členským zemím posunout čas od roku 2001 – v březnu o hodinu dopředu a poslední říjnovou neděli zase zpět. Ještě v devadesátých letech to dělal každý stát jindy, což komplikovalo dopravu, komunikace i přeshraniční obchod.
Řada studií zjistila, že posunutí snižuje spotřebu energie jen minimálně. Uvádějí půl až dvě a půl procenta v závislosti na zeměpisné poloze, klimatu a hospodářských a kulturních faktorech země.
Obecně se zdá, že letní čas přináší největší prospěch jižním státům, třebaže zisky může snižovat technologický pokrok jako energeticky účinné přístroje. Jinými slovy, výsledky z jedné země nemusí nutně platit pro jiné.
Věčné léto, nebo věčná zima? Konec střídání času se zatím odkládá, debata tu bude asi navždy, říká socioložka
Číst článek
Americké rozhodnutí
Debata o letním času se nedávno znovu oživila v souvislosti s energetickou krizí. Americký Senát přijal letos v březnu zákon, podle kterého bude letní čas ve Spojených státech amerických od příštího roku platit bez přestání.
V létě se v italských médiích objevily zprávy, že k obnově celé debaty by mohlo dojít i v Evropské unii.
Mluvčí Evropské komise uvedl, že k žádnému posunu nedošlo a Komise dosud žádné stanovisko nezformulovala. O tom, jaké návrhy se Komisi předloží, podle něj rozhoduje země, která Unii předsedá.
Současné české předsednictví nemá návrh v programu. Není ani známo, zda ho plánuje předložit příští předsednická země, tedy Švédsko. Zdá se tak, že Evropané budou čas ještě nějakou dobu měnit, uzavírá švédský Local.
