Median: Tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí se zvýšením věku odchodu do důchodu. Třetina je pro růst daní

Vláda má v dubnu představit základní body důchodové reformy. Jednou ze zvažovaných variant je zvýšení věku odchodu do důchodu. V praxi by to znamenalo, že by mladí lidé šli do penze v 68 letech v závislosti na náročnosti či typu práce a také na počtu dětí. Většina Čechů s tím ale nesouhlasí, ukázal průzkum agentury Median pro Radiožurnál.

BLESKOVÝ PRŮZKUM Praha (Aktualizováno: 9:12 11. 4. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věk dožití se prodlužovat bude, ale ne donekonečna - zastaví se na 125 letech.

Většina Čechů nesouhlasí se zvýšením věku odchodu do důchodu (ilustrační foto) | Foto: Cristina Gottardi | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Na 76 procent dotázaných odpovědělo, že pro zvýšení věku odchodu do důchodu nejsou.

„Proti zvýšení nejčastěji vystupují ženy, a to v 80 procentech případů, lidé se středoškolským vzděláním bez maturity v 82 procentech případů a lidé ekonomicky neaktivní, a to v 79 procentech případů. Naopak pro zvýšení hranice se ve větší míře vyslovují muži,“ upřesňuje ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Median: 62 procent Čechů se nebojí, že jim umělá inteligence vezme místa. Má zastat práci v kanceláři

Číst článek

Z hlediska politických preferencí se proti takovémuto řešení staví voliči Přísahy (90 procent), hnutí ANO (88 procent) a SPD 85 (procent). Nevoličů politických stran (84 procent) a voličů Andreje Babiše z ANO (88 procent) je v této skupině přibližně stejně.

Problém by s tím naopak neměli ti, kterých by se to osobně dotklo – tedy lidé, kteří jsou teď velmi mladí.

„Lidé ve věku 18 až 29 let ve 27 procentech případů, vysokoškolsky vzdělaní ve 29 procentech případů, voliči Spolu ve 49 procentech případů a voliči Petra Pavla ve 30 procentech případů,“ vyjmenovává Čech.

Celkově to znamená, že „rozhodně pro“ nebo „spíše pro“ zvýšení věku pro odchod do penze by byla 19 procent respondentů průzkumu, tedy necelá pětina.

V průzkumu také lidé odpovídali na to, jak podle nich zlepšit kondici důchodového systému tak, aby byl zkrátka udržitelný.

Nejvíce, zhruba 35 procent respondentů, souhlasí s tím, že by vláda měla hledat nové zdroje financování důchodového systému. Tím se myslí mimo jiné zvyšování daní. „K tomu se ve vyšší míře přiklání lidé starší 60 let, lidé se středoškolským vzděláním bez maturity a ekonomicky neaktivní,“ popisuje Čech.

Co jsou pro Čechy Velikonoce? Hlavně symbol jara, do kostela nejde ani pětina lidí, uvádí průzkum Median

Číst článek

Zhruba 29 procent respondentů označilo možnost, že by se každý staral o své úspory sám tak, aby měl v penzi dost peněz. To si myslí hlavně studenti, vysokoškolsky vzdělaní lidé a také třeba voliči Spolu.

„Zvyšování míry individuálních úspor je častěji preferováno mezi muži, mladšími lidmi ve věku do 29 let. Lidé s vysokoškolským vzděláním tuto variantu preferují z 38 procent a studenti dokonce v 51 procentech případů,“ vysvětluje Čech.

Autoři průzkumu dali respondentům ještě další možnosti, jak mít důchodový systém finančně udržitelný – mezi nimi třeba variantu snížit průměrnou výši důchodů. Pro to bylo jen asi sedm procent respondentů. Pro snižování průměrné výše důchodů se nejčastěji vyjádřili respondenti ve věku 18 až 29 let (14 procent) a studenti (10 procent). 

Zvyšování věku odchodu do důchodu by volily čtyři procenta dotázaných. A to častěji muži, respondenti se základním vzděláním a studenti.

Průzkumu se 3. až 4. dubna zúčastnilo 1019 respondentů. Statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává padesát procent respondentů.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme