Ani brexit nezmění anglickou snídani. Věhlas této národní instituce jistě přetrvá
Ve svých gastroglosách se většinou věnuji Británii. V moderní gastronomii nemá skoro konkurenci a neznám inspirativnější zemi, než je Spojené království. Když volím téma na pravidelný sobotní článek, vždy si říkám: Co má přednost, o čem napsat dřív, na co nezapomenout, co je to hlavní? Tedy pojďme tentokrát na anglickou snídani.
Anglická snídaně nám jediná dovoluje číst si noviny, aniž bychom porušovali společenskou etiketu. Prostě to patří k sobě. Anglická snídaně je totiž národní instituce.
Snídaně a průmyslová revoluce
Není to tak doslova, snídalo se i před ní, ale skoro ještě neexistující střední vrstva a zemědělci či dělníci neměli o pořádné snídani žádné povědomí, zatímco šlechta, ta si žila jinak. Ke snídani si dopřávala to nejlepší, co se odchovalo, vypěstovalo nebo nakoupilo na trhu. Tady byl položen další základ rozmanité, bohaté a chuťově mimořádné anglické snídaně.
Úplný začátek však hledejme ve 13. století, kdy na ranním stole šlechty nechyběla slanina, vejce, klobásky, tradiční míchanice z mletého masa, osmažené houby, místní speciality a chléb. Většina obyvatel Británie měla tehdy mnohem jednodušší jídelníček a snídala prostý chléb namáčený v řídkém anglickém pivu a jen ti movitější si dopřávali kousek chleba s masem.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
Ustálená podoba
S rozmachem průmyslové revoluce a vznikem střední třídy, která začala nakukovat do talířů šlechty a chtěla si dopřávat to samé, se anglická snídaně začínala rýsovat v ustálené podobě. Byla standardně podávána už za první světové války ve většině anglických hotelů, v jídelních vozech, v noclehárnách se snídaní (Bed and Breakfest), v restauracích a pochopitelně i v rodinném kruhu.
Skočím hned do padesátých let minulého století, kdy polovina populace snídala každý den to samé: anglickou snídani, jenž obsahovala především slaninu, vejce, klobásky, černý pudink, fazole v rajčatové omáčce, grilovaná rajčata a smažený chléb. Ta druhá půlka si dopřála toast s máslem a kvalitní marmeládou a zapíjela ho pomerančovým džusem.
Vzhledem ke svým kalorickým a chuťovým hodnotám byla od počátku minulého století podávána dělníkům anglická snídaně v „kavárnách“, kterým se trochu hanlivě říkávalo „mastná lžíce“, umístěných v průmyslových sídlech, blízko přístavů a výrobních a průmyslových center.
Jiný kraj, jiný mrav
Anglická snídaně časem získala svůj obsahový standard, stále však platilo, že musí být připravována z těch nejkvalitnějších surovin. I tato pečlivost šířila její slávu po anglicky mluvících zemích světa a i každá oblast v Británii si přidala své tradiční pokrmy, kterých se nemínila vzdát.
Vyhladovělou Británii zachránil mrkvový dort. Jednoduchý recept s olivovým olejem a ořechy
Číst článek
Tak třeba v Cornwallu podávají Cornish hogs pudding, tedy druh místní klobásy a bramborové placky z osmažené bramborové kaše smíchané s moukou a máslem. Mimochodem, chuťově vynikající, kaloricky – zabiják.
Irové podávají na talíři většinou méně ingrediencí, jako je slanina, vepřové klobásky, černý pudink (masová směs asi jako naše jelítka), vejce většinou míchaná, smažené rajče a bramborové trojúhelníčky zvané hashbrown.
Skoti si neodpustí přidat ke snídani své tradiční haggis, něco jako obdobu našeho prejtu. Velšané nedopustí na smažené houby a hlavně upravené mořské řasy, originálně zvané laverbread, na které jsem poprvé koukala s nedůvěrou, ale snad mi už odpustily. Jsou vynikající.
Severní Amerika vcelku dodržuje anglickou tradici a podobně na tom jsou i Kanada, Hongkong, Austrálie či Nový Zéland. Věhlas anglické snídaně dávno překročil všechna moře, průlivy a oceán obklopující tuto ostrovní zemi. V restauracích většiny hotelů dostanete nabídku kontinentální snídaně, což představuje kousek toastu, máslo, džem, sladké pečivo a také některé hlavní potraviny, ze kterých se skládá tradiční britská snídaně, tedy vajíčka a slaninu.
Kde ovšem můžete ochutnat totálně dokonalou anglickou snídani, je Řím. Pod Španělskými schody je čajovna se znakem černé kočky a názvem Babingtons Tea Rooms. Loni slavila 125 let od svého založení dvěma anglickými mladými dámami. Vždy sem ráda zajdu, abych se potkala s chutěmi Anglie a dala si slavnou snídani, čaj, sušenky a tím ve vší počestnosti zhřešila.
Snídaně a světová válka
To, že válečný předseda anglické vlády Winston Churchill snídal ředěnou whisky a šampaňské, ví každý, ale že si v posteli denně dopřával „full english breakfast“, se už ví méně. Potřeboval hodně energie, aby zkrotil německé choutky na celý svět, a tahle snídaně k tomu jistě nemálo dopomohla.
Britská hospoda je fenomén, zachraňují ji gastropuby. A jak je to s gastrohospodou u nás?
Číst článek
Zmínila jsem „plnou anglickou snídani“, tedy full english breakfast, obsahující vše, co má mít. Tenhle výraz začal prý poprvé používat britský armádní generál Montgomery, a tak se při objednávání snídaně ustálila fráze „full monty breakfast”, což zde znamená, že očekáváte vše, co k anglické snídani patří.
Ve svých pamětech psal, že každý den začal plnou anglickou snídaní, a skončilo to tím, že vypudil Němce ze Severní Afriky. Dostal za to metály, snídaně přišla bohužel zkrátka. Nevadí, my jí její zásluhy neupřeme.
Brexit a slavná snídaně
Moderní doba přináší nové návyky. Snaha o zdravý způsob stravování a životního stylu není anglické snídani až tak nakloněná. Snídaně se ovšem nevzdává.
Stále jsou všechny malé kavárny a podniky o víkendech a svátcích plné požitkářů, kteří si plnou anglickou snídani neodpustí. Scházejí se na ni celé rodiny. Chlapi jdou do klasiky, ženy se malinko upejpají a objednají si mírnější variantu – třeba místo tří klobásek jenom jednu, nebo si klidně dají celorznný toast s rozmačkaným avokádem. Mužům však dopřejí to, co ti už mají téměř geneticky zakódované.
Miliony fazolí denně. Angličané jsou největší konzumenti luštěnin na světě
Číst článek
Vždyť takto se podává snídaně v Británii už přes 200 let, i když v dnešních časech asi méně častěji. Anglická snídaně je ve většině britských hospod podávána po celý den. Taktéž je v domácnostech připravována klidně k obědu či k večeři. Není báječné, dát si k večeři snídani.
Snídaně je dokonce zneužita v politických taškařicích. Odpůrci brexitu začali strašit, že se snídaně po odchodu Británie z EU notně prodraží a bude nedostupnější. The Guardian dokonce vyštrachal studii, že to budou pro jednu rodinu celé tři libry (cca 90,- Kč). Zdraží prý také španělské pomerančové džusy, dánská slanina, řecký olivový olej či francouzské máslo. Je to všechno možné.
Já zase tvrdím, že svoboda není zadarmo a že se opět volní Britové nenechají o svou slavnou snídani připravit.
Anglická snídaně s šálkem kávy a sklenicí čerstvého pomerančového džusu nejenom uspokojí chutě a žaludek každého jedlíka, ale uklidní mysl a získáte pocit naprosté vyrovnanosti. Příprava je snadná, zvládne ji i pokročilejší začátečník a výsledek rozhodně stojí za to. Napoprvé je to vždy zmatek, časem si ale vypěstujete ten správný grif.
Příprava anglické snídaně (základní)
rozpis na 2 porce
4 anglické klobásky
4 plátky pravé anglické slaniny
2 vejce
2 středně velká rajčata
200 g fazolí v rajčatové omáčce
2 hrsti malých žampionů
4 bílé nebo tmavé toasty
Postup:
Na rozehřátou pánev s trochou oleje položíme klobásky a hlavičky žampionů, smažíme celkem 10 – 12 minut. Po pěti minutách přidáme na pánev i slaninu a rozkrojená rajčata a v mikrovlné troubě nebo na pánvi ohřejeme fazole.
Tři minuty před dokončením připravíme i vajíčko. Většinou se dělá jako volské oko, ale může být i míchané. Pokud děláte volské oko na pánvi, zmírněte teplotu a pečte ho pomalu, jeho žloutek má být ještě tekutý. Dodá všemu neskutečnou chuť.
Těsně před dokončením vložíme do toustovače čtyři plátky toastu a připravíme si křupavou topinku. Pokud chcete přípravu zdravější, ale pomalejší, můžete vše upéct v troubě. Klobásy se pečou asi 25 minut 170°C.
